Čech, Zdirad

28. března                                                       + 1441

Panna Johanna, dcera barona de Maillé, odmalička toužila po klášterním životě a vykonala slib čistoty, jenže na naléhání rodičů se měla provdat za Roberta hraběte de Sillé. A protože pan Robert Johannin slib ctil, zařídili si domácnost podle vzoru pana Eleazara (Elzeara) a paní Delfíny (POUTNÍK 9/2000) a jako své děti vychovávali tři sirotky. A pak musel pan Robert do války a vrátil se na smrt zraněn, a sotva se po dlouhých třech letech trochu uzdravil, zajali ho Angličané pro výkupné. Paní Johanna celá ta léta štědře rozdávala almužny, a tak ani když se teď zřekla všeho, co mělo nějakou cenu, peníze nestačily, pan Robert v zajetí znova onemocněl a zemřel. Aby unikla návrhům na další sňatek – nebylo jí ještě ani třicet let -, uchýlila se do poustevny u kostela sv. Martina v Tours. Horlivě navštěvovala služby Boží a účinně se modlila za kazatele, pečovala o chudé a malomocné, věnovala se zbožné četbě. Zděděný majetek darovala kartuziánům, přijala hábit Třetího řádu sv. Otce Františka a před hněvem příbuzných nalezla útočiště v poustevně na nádvoří konventu Menších bratří. Často si připomínala utrpení našeho Pána a všechna svá trápení léčila jejich obětováním Jeho pěti ranám. A byla oslavena mnoha zázraky za života i po smrti, při níž její dvaaosmdesátileté často bičované tělo zkrásnělo do podoby mladé dívky.

 úctu v diecézích Tours, Bourges, Le Mans, Laval a Poitiers a ve františkánských řádech schválil, potvrdil a povolil r. 1871 papež Pius IX., jehož znak, spolu se znakovými štíty rodu de Maillé a de Sillé, provází  kresbu postavy blahoslavené vdovy.

                                                                                                                                 Zdirad Čech