Čech, Zdirad

12. července                                                   + 1598

Po anglickém králi Jindřichovi VIII., který se přičinil, aby katolická církev získala mnoho mučedníků, panovala krátce jeho dcera Marie a pak její poloviční sestra Alžběta. Ta pokračovala v otcových způsobech a protože její vláda trvala pětačtyřicet let, obohatila i ona martyrologium o mnoho jmen. Jedno z nich patří blahoslavenému Janu Jonesovi. Vstoupil do františkánského konventu v Greenwichi, ale ten dala královna rozehnat, tak s bratřími uprchl do Francie, tam obdržel kněžské svěcení, a pak odešel k observantům do Říma. Bratři ho měli ve veliké úctě pro dokonalost jeho života a byli rádi, že je u nich, ale Jana všechno táhlo domů. Vždyť zatímco on se těšil dostatku a přízni v cizí zemi, v jeho vlasti věřící neměli téměř nikoho, kdo by jim posloužil svátostmi. A tak si vyprosil požehnání od papeže Klimenta VIII. a šel. Tajně se dostal do Londýna a šest let se mu dařilo unikat pozornosti královských úředníků. Ale pak ho našli a zajali a dva roky věznili a pak ho popravili. Velmi ošklivě.

Do seznamu blahoslavených dal Janovo jméno spolu se jmény dalších sto třiceti pěti anglických mučedníků zapsat r. 1929 papež Pius XI. Jeho znak spolu se znakem papeže Klimenta VIII. a znakem města Londýna provází kresbu postavy blahoslaveného kněze mučedníka.

                                                                                                                      Zdirad Čech