Egger, Gottfried OFM

 Milá sestro Kláro,

 zářící lidé působí dobře. Mohou zahřívat jako paprsky slunce, vnášejí světlo do temnoty, ba dokonce rozpouštějí led. Zářící lidé zkrátka působí dobře! Tebe, milá sestro Kláro, nejen nazývají „zářící“, Ty opravdu jsi zářící, plná světla. S Tvojí vyzařující silou vstoupilo mnoho světla a svatosti do temného, ponurého středověku. Tvoje vyzařující síla však jednoduše neskončila s Tvým přechodem do věčného království.  To jsem osobně zakusil v San Damiano u Assisi, na místě, kde jsi prožila více než čtyřicet let. Zde totiž stále všechno mluví o Tobě: prostý chór, malá kaple pro nemocné, ložnice, refektář, zahrádka. Zde jsem se stále znovu ptal: Co bylo vlastně tou hnací silou, že  sis Ty, rodem šlechtična, vybavená dobrým vzděláním, krásná, půvabná žena, z bohaté a vážené rodiny - zvolila tento tvrdý, pro nás dnešní změkčilé lidi sotva přijatelný přísný život?

 Přišla mi na mysl jedna věta z Tvé Závěti, kde říkáš: „Syn Boží se nám stal cestou.“ Ano, Ježíš je Tvým osobním tajemstvím! Boží Syn, který se při svém vtělení před dvěma tisíci léty tak ponížil, že se nám opravdu stal rovným ve všem kromě hříchu. Který se zároveň začlenil do prostoru a času lidského života, aby byl zcela solidární s námi lidmi. V jeho šlépějích jsi kráčela zcela radikálně, prorocky.

 Abys ho získala jako poklad v poli, opustila jsi nejen svou rodinu, ale i všechno bohatství, každé pohodlí a bezpečí, a za hradbami chránícími Assisi  ses pustila do dobrodružství „Menších“, jak se nazývalo hnutí kolem Františka. Na znamení, že to myslíš vážně, odstřihl Ti bratr František Tvoje krásné světlé vlasy. Neboť od nynějška jsi chtěla patřit jen Kristu.

 Chudoba, závoj a drsná kutna byly vnějším výrazem Tvého zasvěcení. V San Damiano, kde Ti Menší bratři zařídili příbytek, začala jsi se svou rodnou sestrou Kateřinou, která přijala jméno Anežka, přísný život pokání a rozjímání. Tvůj radikální evangelijní život, jaký jsi vedla uvnitř klášterních zdí v San Damiano, nemohl zůstat skrytý.

 Tvoje vyzařující síla překračovala zdi. Připojily se k Tobě ženy, které chtěly sdílet život s Tebou: šlechtičny, měšťanky, selské dcery i nemajetné. Mezi nimi byly i Tvá matka Hortulana a Tvoje mladší sestra Beatrice, sestřenice a přítelkyně z mládí. Přicházely ze všech stavů. Tys nedělala rozdíly. Všechny Ti byly vítány, pokud byly ochotné následovat tímto způsobem života chudého a ukřižovaného Ježíše.

 Jak jsi to jen dělala, uživit všech těch víc než padesát žen, žít s nimi na nejužším prostoru? Žily jste jen z almužen, z toho, co Vám poslala Prozřetelnost. Jednou byl dokonce pro celé společenství v domě jediný bochník chleba. Tys jej pak sama rozdělila - a bylo dost pro všechny. Nový zázrak rozmnožení chleba!

 Bratr František Tě inspiroval, abys žila v evangelijní chudobě. To Ti také bylo podnětem, abys ji hájila všemi prostředky. Ani vedení církve se nepodařilo vybavit vaše kláštery statky a pozemky. S železnou vytrvalostí jsi bojovala o privilegium, být zcela chudá a bez jakéhokoli vlastnictví.

 Udivuje mě také, s jakou cílevědomostí jsi zápasila o františkánský způsob života. Zodpovědné osoby církve žádaly na Tobě a Tvých sestrách, abyste žily podle věky osvědčené mnišské řehole sv. Benedikta. Ne snad že bys jí pohrdala, nebylo to však Tvoje povolání. Nedala  sis pokoje, dokud Ti církev neschválila Tebou vlastnoručně napsanou františkánskou řeholi. Tak  ses stala první ženou v dějinách církve, která napsala vlastní řeholi.

 Tvým poznávacím znamením je monstrance. Vždyť Tvoje neúnavná modlitba před eucharistickým Pánem se stala Tvému rodnému městu i Tvému klášteru záchranou. Když totiž 1240 vnikli Saracéni do města, nechala  ses, třebaže jsi ležela nemocná na lůžku, dovést k dveřím kláštera a položit před nepřátele. Současně kaplan přinesl před Tebe ciborium s Tělem Páně. Tvoje vroucí modlitba před Boží pokorou v Eucharistii pak zahnala útočníky na útěk. Obdivuji Tvoji sílu, avšak ještě víc Tvou neotřesitelnou víru v Pána přítomného v Eucharistii. Tvoje skálopevná víra v Ukřižovaného a Vzkříšeného umožnila to, co z lidského pohledu bylo nemožné.

 Bratr František Tě přivedl do San Damiana, podporoval Tě na této cestě. Již po čtrnácti létech Ti byl odejmut. Teď už jsi měla jen Ježíše, o kterého by ses mohla zcela opřít. A tu  ses nechala zcela ozářit od něho - Světla, Slunce, v modlitbě, při práci, ano i ve tvé téměř třicet let trvající nemoci - a to tak, že  ses sama pro mnohé stala zářícím světlem.

 Nesmí nás proto udivit, že Tě vyhledávali lidé zblízka i zdáli. Často byli postiženi nejrůznějšími tělesnými i duševními utrpeními. Tys měla dar uzdravování. Stále znovu jsi těmto lidem, svým spolusestrám v klášteře a ženám i mužům všech stavů dělala na čele znamení kříže, znamení spásy. Kolik bídy jsi zmírnila, to ví jen Bůh sám!

 Když se Tvůj pozemský život pomalu chýlil ke konci, řekla jsi Stvořiteli: „Buď veleben za to, že jsi mě stvořil!“ Není tento výrok svědectvím o bohatě naplněném životě? Ty neříkáš prostě: „Díky Bohu, že to mám všechno za sebou, nemoc, tvrdý život zde, zápas s církevními představiteli!“ Ne, Ty děkuješ Pánu za svůj život, za bratra Františka, za jeho bratry, za své sestry, za svůj život v klauzuře San Damiano. Třebaže byl tento život velmi bohatý na odříkání, byl to naplněný život, který měl smysl, protože to byl život zcela pro Ježíše a bližní.

 Tvůj příklad následovalo mnoho sester - až dodnes. Tvůj řád stále ještě roste. Další znamení Tvé vyzařující síly až dodnes! Dej svým spolusestrám, které dnes jdou za Tvým ideálem, zakusit, kde spočívají jeho vlastní prameny, aby je mohly ukazovat žíznícím lidem naší doby.

 Následovala jsi radikálně chudého Ježíše, aniž bys odsuzovala ostatní křesťany, kteří to neudělali. Pros za nás u Boha, abychom dokázali doopravdy a přesvědčivě žít své povolání! Tvoje společenství lásky s Pánem ať je pro nás všechny v naší hlučné a neklidné době podnětem, abychom hledali Boha v tichu a kontemplaci.

 Papež Pius XII. Tě jmenoval „patronkou televize“. Nauč nás v době počítačů a internetu zacházet rozumně s těmito prostředky, aby byly lidstvu k užitku a ne na škodu. Dej nám něco ze své vyzařující síly, abychom i my dokázali náš dnešní svět udělat trochu jasnějším.

 Ve Tvém bratru Františkovi spojený Tě pozdravuji

                                                                                  Tvůj spolubratr Gottfried

 Gottfried Egger OFM

Franziskanerinnen und Franziskaner, Kanisius Verlagreiburg Schweiz, 2000

 z němčiny přeložil Radim Jáchym OFM