Loretánská litanie
Bůh je ten, který má moc se smilovávat – je svrchovaný Pán.
Kristus = Mesiáš narozený ze ženy (Gn 3, 15); Pomazaný (Christos); ten, který měl přijít, aby vykoupil padlé lidstvo a jehož moc není z tohoto světa.
Toto volání je spíše holdem tomu, který je mocný, než skutečnou prosbou o smilování.
Jen proto, že je plně člověk, mohl zástupně zaplatit svou obětí za hřích lidstva. Jen proto, že je plně Bůh, má jeho oběť dostatečnou, tj. nekonečnou, hodnotu před Bohem.
Duch Svatý je Tvůrce lásky! Čím by byl svět bez božské Lásky!
Vyzařování lásky z Boha Otce i z jeho Syna i z Ducha Svatého je namířeno stejným směrem, tři paprsky lásky ze tří osob se stékají a směšují do jednoho jediného světla, které objímá a zapaluje lidi pro pravdu.
Jedině Bůh je v pravém slova smyslu svatý. Milost posvěcující je spojujícím principem mezi Bohem a člověkem. Bůh připravil lidskou Matku pro svého Syna a odlišil ji od všeho stvoření tím, že je milosti plná, tj. svatá, přetékající všemi ušlechtilými vlastnostmi.
Dítě, které Maria porodila, není pouhým člověkem. Je to Bohočlověk – plně Bůh a plně člověk. Co je větší tajemství? Že se lidská žena mohla stát Matkou Boha, nebo že nekonečný Bůh, kterého celý vesmír nepojme, se stal člověkem a narodil se z lůna neporušené Panny?
Panictví a panenství není stav těch, které nikdo nechce, ale těch, které si za „nevěstu“ vybral sám Kristus, takže patří jen jemu, jsou milovanou Snoubenkou vášnivě a žárlivě milujícího Ženicha.
Syn Mariin je pomazán olejem Božího Ducha k trojímu posvátnému úřadu: Jako Kněz sám sebe obětoval za naše hříchy; jako Prorok nám zjevil svatý Zákon Boží a jako Král vládne nad celým vesmírem.
Maria je dokonalým obrazem a vzorem církve. Cokoli se řekne o církvi, lze říci i o ní a naopak. Kristus na kříži dal všem křesťanům Marii za Matku. Je-li totiž Matkou Kristova fyzického těla, tím spíše je Matkou jeho těla duchovního, tj. církve.
Kristus je plný veškeré milosti. Milost v něm skrytá, je aktivní. Pouhé setkání s Janem Křtitelem, který, stejně jako on, byl ještě v lůně své matky, přineslo Janovi očištění od viny prvotního hříchu.
Maria byla hříchu uchráněna, ne pouze od něj očištěna. Měla všechny milosti Adama a Evy a ještě něco navíc. To, co získala zásluhami svého ctnostného života.
Cudnost je výrazem vnitřního postoje skutečné panny. Je to úsilí o naprostou čistotu a bezhříšnost úkonů mysli i těla.
Maria byla dokonalou pannou před početím. Zůstala však stejně neporušenou Pannou i po tajemném početí z Ducha Svatého a také po porodu. Tato pravda je pravdou víry.
Marie se nikdy neprovinila ani všedním hříchem. Dědičného hříchu byla uchráněna ještě před svým tělesným početím, osobního hříchu se nikdy nedopustila. A tak se jí vina nikdy nedotkla.
Zlí lidé nemohou milovat lidi spravedlivé, protože hledají společnost takových, jací jsou oni sami. Mariin andělský zjev je však schopen podmanit si každého, v kom je alespoň zbytek milosti posvěcující.
Jak veliká musela být Mariina svatost, když pouhým úžasem reaguje na setkání s archandělem Gabrielem, který Zachariáše vyděsil a svatého proroka Daniela omráčil skoro k smrti.
Kompase duší; kdo k tobě hledí, nezbloudí; kdo k tobě se v modlitbě s důvěrou utíká, nebude mít nikdy důvod propadat zoufalství. Maria jako Matka v neobvyklém úkolu výchovy Božího Syna nikdy nebyla bezradná.
Ač podle veškeré logiky nemůže tento titul náležet žádnému z tvorů, přece jej Marii nemůžeme upřít, neboť Boží Syn – Slovo se stal člověkem.
Ježíš v překladu znamená Spasitel. Bůh je Zachránce svého lidu. Být Spasitelem znamenalo bojovat proti Nepříteli, kterým je Zlý duch, satan, a přemoci jej dobrovolným utrpením a nevinnou smrtí.
(příště pokračování)