Zprávy
Kapucíni a astronomie
Dovoluji si čtenářům zprostředkovat jeden drobný článek, který jsem našel ve starších pramenech. Je zajímavý tím, že boří některé zažité představy o odtažitosti řeholníků od profánních věd. Mohli bychom samozřejmě citovat i příklady ze současnosti, mohli bychom uvádět četné příklady vědců a vynálezců z řad jiného duchovenstva. Zde se omezme na tyto příklady z dávnější doby, protože je jasné, že co je přítomno u kořenů stromu, to je přítomno i v jeho koruně. S ohledem na české země je tento výčet zvláště zajímavý, jestliže si uvědomíme, v jak ostrém sporu byli čeští kapucíni s hvězdářem a astrologem Tycho Brahem. Tak tedy:
Lidé položili svou nohu na měsíc. To dnes již nikoho neudiví. Kdo však ví, že prvním, kdo pozoroval viditelný povrch měsíce, byl kapucín P. Schry Anton Marie z Rheyta, který se narodil v Čechách? Jeho příklad pak následovali četní jiní spolubratři, z nichž uvedu alespoň některé:
P. Agostino Taglaferri z Piacenzy založil r. 1805 časopis Il solitario piacentino, který se zabýval předpovídáním počasí na základě pozorování hvězd. Byl jeho šéfredaktorem až do r. 1832.
P. Cherubin Lassere z Orléansu (+ 1697), který byl po celý život okouzlen matematikou a zvláště optikou, dělal experimenty s bezdrátovým telefonem.
P. Chrisologue Noé (+ 1808) zhotovil v roce 1778 první planetárium (Planisphere), do kterého zanesl 900 hvězd souhvězdí Kuřátek (
P. Emmanuel z Viviers (+ 1738) napsal pojednání: Cadran astrologique, géographique et lunaire a mnoho dalších děl.
P. Gabriel z Doullensu, P. Guiseppe Maria Figatelli a P. Ludovic Legrand. Posledně jmenovaný zkonstruoval v r. 1832 glóbus.
P. Anton Marie Rheyta však mezi těmito astronomy vyniká nejvíce. Vysoce jen cenili všichni velcí učenci jeho doby, např. Galilei, Gassendi atd. Zemřel r. 1600 v Ravenně na cestě do Říma, kam jej povolal ministr generál. Je tedy pochopitelné, že nový astronomický kruh v Ravenně je svěřen pod jeho patronát.
Podle IKI, roč. 1973, č. 17 přeložil br. Pacifik
Akce Františkánské mládeže
-„Žebrání“ neboli putování po vesnicích po vzoru sv. Františka proběhne zatím neznámo kde od 14. do 20. července.
- „Celostátní setkání Františkánské mládeže“ se uskuteční ve dnech 19. – 25. srpna na Gruně u Moravské Třebové.
Bližší informace na internetové stránce Františkánské rodiny (www.ofm.cz) nebo u bratra Jiřího Pechara OFM, e-mail: jiri@ofm.cz, tel. 019-752 11 23, 0605-53 13 74.
Hodnocení příspěvků v Poutníku č. 3
nás mile překvapilo: na prvním místě se vystřídalo celkem pět příspěvků. Nejvíce hlasů obdržel Lubomír Mlčoch OFS: Pokoj a dobro pro všechny národy a Benedikt Holota OFM: Naše víra, za nimi následují starobylá homilie Veliké ticho na zemi, Pacifik Matějka OFMCap.: Vzpomínky na Francii – život komunity bratří v Saint-Etienne a Francois Mauriac: Markéta z Cortony. Protože někteří čtenáři se nespokojili s označením jen jednoho příspěvku a uvedli i jeden nebo několik dalších, na druhém místě v pořadí obliby je Gottfried Egger OFM: Na cestě s bratrem Františkem a sestrou Klárou – Od kříže ke vzkříšení, David Torkington: „Svatý“ Martin Buber, C. V. Pospíšil OFM: Christologie, a vzpomínkové články – Pacifik Matějka OFMCap.: Vzpomínka na kapucína P. Zachariáše Tučka a Bernard Říský OFM: Moje cesta za svatým Františkem.
Z Vašich dopisů vyplývá, že Poutníka odebírá (a čte) čtenářská obec, která se nezaměřuje na úzký a jednotný okruh námětů: zájem se nesjednotil na jednom příspěvku. Zdá se, že čtenáře zajímá rozjímání nad františkánskými prameny, aktualizace františkánského odkazu na současný život, pohled na život komunit bratří a sester doma i v zahraničí i zkušenosti bratří a sester z putování za sv. Františkem, nejsou Vám cizí ani obtížnější náměty teologické.
Je to pro nás velké poučení pro naše další rozhodování o obsahové stránce tohoto ročníku.
Povzbuzujeme Vás k hodnocení dalších čísel. Redakční rada Poutníka