Bl. Petr Gambacorta z Pisy, terciář
Čech, Zdirad
17. června + 1435
Pocházel ze vznešené pisánské rodiny (narodil se r. 1355, otec se jmenoval Gerard, matka Raniera Gualandi), ale moc si to neužil, protože boje mezi rodinami ho vyhnaly do exilu ve Florencii, a když se po několika letech mohl vrátit, nikdo ho doma nevítal, protože majetku je ujali příbuzní. Ale Petr stejně toužil po něčem jiném. Vykonal pouti na několik svatých míst, pár let sloužil jako voják, stal se terciářem. A pak, to mu bylo pětadvacet let, se usadil se třemi přáteli, Beltramem z Ferrary, Mikulášem z Forcy a Angelem z Korsiky, v půvabné krajině na hoře Montebello v Urbinu, kterou poznal jako voják, v opuštěném polorozpadlém domě, a stal se poustevníkem. Brzo bratři přijali žáky (říká se, že prvních dvanáct žáků bylo dvanáct obrácených loupežníků) a bylo třeba sepsat pro společenství konstituci (schválili ji papežové Martin V. a Evžen IV., pro další generace byla později zmírněna a ještě později nahrazena řeholí sv. Augustina), dát mu jméno (Chudí poustevníci sv. Jeronýma), přistavět kapli (zasvěcenou Nejsvětější Trojici). Osvědčená kombinace chudoby, pokání, umrtvování, práce, modlitby, studia a kontemplace přinášela své ovoce, a tak přibývalo žáků i poutníků, dobrá pověst nové kongregace se šířila, její sláva rostla, vznikaly nové domy v širokém okolí. Petr je samozřejmě musel navštěvovat, a z jednoho z nich, toho v Benátkách, se už domů nevrátil, protože ho k sobě povolal Bůh. Tenkrát (bylo to roku 1435) se už ovšem těšil všeobecné úctě (jeden malíř dokonce stačil namalovat jeho portrét), a tak jeho tělo slavně pohřbili. A že se hrob stal místem zázraků a úcta s lety nepřestala, mohl ji papež Inocenc XII. roku 1693 schválit a potvrdit pro řád jeronymitů a diecéze pisánskou, benátskou, urbinskou a neapolskou, a zdá se, že později ji ještě pro františkánskou rodinu schválil papež Klement XI., protože na něho se odvolává františkánské martyrologium.
Znaky připomínají papeže Martina V. a Evžena IV., znakové štíty Inocence XII. a Klementa XI.
Zdirad Čech