Jáchym, Radim OFM

 Jako zkoušku z tématu minority na Institutu františkánských studií jsem uložil posluchačům odpovědět na uvedenou otázku, a to pokud možno osobně. Některé odpovědi byly natolik výstižné, že se domnívám, že budou zajímavé i pro čtenáře POUTNÍKA.

„Smysl minority je v lásce. Je to cesta k Bohu, který se sám sebe zřekl. František klade důraz na poslušnost sobě rovných z lásky k Bohu. Jde o vydání se Bohu v dynamickém a tvůrčím dialogu jeho služebníků, kteří společně hledají jeho vůli.“ I.H.

„Menší bratr by měl být človíček, který spoléhá na Boha, člověk důvěry a víry..., poutník na cestě, menší (ne malý), radostný, protože ví, že Otec o něm ví, a trpělivý ve zkouškách, začíná každý den znovu, učí se přijímat druhé i sebe, je rád ve světě.“ B.J.

„Dá se připodobnit poutníkovi na cestě, který hledá, očekává. To pro mne znamená muž cesty: vydat se Pánu - být bez vlastnictví svých představ, názorů, nedělat si nárok, že to musí být podle mého, ale žít více v závislosti na Kristu a více očekávat od něho.“ M.B.

„Minoritu chápu jako bratrství, vidět v druhém bratra - být mu menším. Všímat si jeho potřeb a snažit se mu je, v mezích možností, naplnit. Co jste dostali, dávejte. Sloužit tím, co jsme dostali (hřivny)... Netoužit po moderním způsobu života, po věcech..., ale spokojit se s tím, co mám a jaký jsem (schopnosti). Spíše se snažit s tím více a lépe sloužit.“ J.Ž.

„Františkánskou minoritu chápu především v pokorném smýšlení a jednání, jako soulad vnitřního a vnějšího.“ S.M.

„Minorita dává člověku prostor k žasnutí a je nezastupitelným postojem pro evangelizaci.“ V.V.

„Správné chápání minority je něco jako mít pokorné srdce. To, co je v blahoslavenstvích vyjádřeno jako chudí v duchu.“ E.Č.

„Pro Františka nebyla nejdůležitější chudoba - dát všechno, to byl jen důsledek jeho lásky. Myslím, že v tom je podstata minority i pro mne, ne zachovávat předpisy, ale uvěřit v Boží lásku a hledat dobro pro druhé... Teprve jako projev této víry má smysl zachovávání přikázání.“ I.K.

„Být menší - to mohu být všude a ve všem.“ D.T.

„Osobně minoritu vnímám jako zkušenost lásky. Kdo se cítí být milován a naplněn Boží láskou, je schopen sám sebe vydat za druhé - ve službě, v oběti.“ A.R.

„Milovat tím, že nejen sloužím, ale nechám si i sloužit, nechám se obdarovat, nechám se milovat.“ R.V.

„Učím se stále prosit a děkovat. Učím se vážit si lidí i sebe a přijímat je takové, jací jsou.“J.F.

„Minoritu osobně chápu jako lásku, dání sebe, protože jen láska má cenu... Raději se snažit dělat míň, ale pořádně, než mnoho a pak nic.“ A.S.

„Nedívat se na počet.“ G.G.

„Minorita nás nutí k neustálým otázkám typu: Jak žít v dnešním světě?“ D.S.

„Nechtít se dostat mezi velké a mocné, i když by to asi šlo, ale zařadit se mezi ty, kteří moc nemají... Tím, co mi bylo darováno (schopnosti...), sloužit v bezvýhradné úctě k těm, kteří moji službu přijímají. Vidět druhé jako velké: velké Božími dary, velké Boží láskou, jejich určením k věčnému životu.“ M.W.

„Ne velké akce, pozor na modlu úspěchu a magii čísel (apoštolát pro velké davy).“ K.Š.

„Nepřeceňovat vlastní důležitost.“ J.H.

„Myslím si, že má služba ve farnosti, starost o rodinu (5 dětí), zaměstnání a třetí řád, to vše dát dohromady je služba, která se aspoň trochu dá srovnat s tím, být menší.“ F.Ž.

„Pro mne znamená být menší veliké bohatství v tom, že po vzoru sv. Františka mám otvírat srdce k Bohu a pak od Boha rozdávat se ostatním.“ A.M.

„Nás řeholníky vede k službě, sloužit v pokoře před Bohem a bližním všem potřebným, osamělým, nejmenším, chudým.“ B.B.

„Neklást si okázalé, leč vnitřně prázdné cíle.“ M.J.

„Snažit se spory řešit s mírností.“ E.P.

„Bohužel jsem ještě příliš zraňována slovíčky... Nevykonávat skutky milosrdenství z výšky, ale skutečně se stát sestrou vyděděných.“ (V pokorné minoritě se ani nepodepsal/a.)

„Být na svém místě, tam, kde je mne třeba, ať se mi chce nebo nechce, necpat se do výhodnějších míst, kde už je plno.“ R.D.

„Občas si zanadávat, ale nenechat si vzít radost a naději.“ I.Č.

Radim Jáchym OFM