Ukázky ze souboru obrazů instalovaných v lunetách ambitů bývalého františkánského kláštera, dnes Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích, pokračují další významnou událostí – František předává Kláře a všem sestrám u sv. Damiána krátkou řeholi,

 která se sice ztratila, ale citáty z ní uvedla Klára ve své řeholi, kterou papež Inocenc IV.  písemně schválil bulou z 10. srpna 1253, den před smrtí sv. Kláry.

 

 

 

Sv. František zakládá druhý řád

 

 

 

Non satis in sexu Franciscus claruit uno,

Illustrat coetum / lumine Clara novo.

Nestačilo, že František zazářil v jednom pohlaví,

Klára ozařuje družinu novým světlem.

„Když se nejvyššímu nebeskému Otci zalíbilo osvítit mou duši svou milostí, abych po příkladu a učení našeho blaženého Otce svatého Františka konala pokání, dobrovolně jsem mu brzy po svém obrácení spolu se svými sestrami slíbila poslušnost. Když blažený Otec poznal, že se nebojíme ani nejpřísnější chudoby, ani námah, svízelí a ponižování, ani opovrhování světem – naopak, že to pokládáme za velikou radost, s otcovskou láskou nám napsal, jak má vypadat náš život: „Protože jste se z vnuknutí Božího staly dcerami a služebnicemi nejvyššího Krále, nebeského Otce, a zasnoubily jste se Duchu svatému tím, že jste si zvolily život dokonalosti podle svatého evangelia, chci a za své bratry slibuji, že se o vás budu starat stejně láskyplně jako o ně a věnovat vám zvláštní pozornost.“ A toto, dokud žil, větrně zachovával a chtěl, aby to i bratři vždycky zachovávali.

Sv. Klára, ŘEHOLE, VI.

Text pod obr. na první straně obálky:

S FRANTIŠKEM KLÁRA JDE ZA KRÁLEM, ZA NÍ ANEŽKA S PANEN ZÁSTUPEM