Egger, Gottfried OFM

 Tato modlitba zahrnuje v jediném trojzvuku neslýchanou událost zvěstování, hodiny spásy: Bůh se stává člověkem.

 K prvému kroku dochází z Boží iniciativy. Bůh povolává Marií, aby se stala Matkou Boží.

 Na druhém stupni přijímá Maria dar Stvořitele s otevřeným srdcem. Vyslovuje ve víře své Ano, jsem k tomu připravena.

 Nakonec ve třetím aktu vede setkání mezi Bohem, který povolává, a dívkou Marií, jež odpovídá, k Božímu  Vtělení. Svým Ano víry se stává Boží Rodičkou.

 Nyní tyto tří kroky prohloubíme.

„Anděl Páně zvěstoval Panně Marii.

 

 

A ona počala z Ducha Svatého“ (srov. Lk 1, 28-35).

 

 

 Boží posel archanděl Gabriel přichází k mladé dívce do jejího domu v Nazaretě. Je to ale zvláštní: k Ježíšovu zvěstování dochází v té části Svaté země, která jak pro Písmo svaté, tak i pro historii je zcela bezvýznamná. K tomu přistupuje i to, že se Boží posel obrací na dívku zcela neznámou, beze jména a beze stavu: Miriam, což může znamenat: od Boha milovaná!

 Tak jako její národ i ona toužebně očekává příchod Mesiáše. Anděl přichází do její světnice, na místo, kde pracuje, modlí se a žije. Pozdraví ji slovy: „Raduj se!“ Tato prorocko-liturgická formule, používaná ve Starém zákoně, musela mít dobré východisko. Ano, Maria nalezla u Boha zvláštní milost, protože anděl jí říká: „Pán s tebou!“ Tímto oslovením je zařazena mezi veliké postavy zachránců Izraele - Mojžíše, Gedeona, Jáhel, Judit atd.

 Toto neslýchané, nečekané Boží slovo mladou ženu vylekalo. Protože je to člověk, který slovem Božím žije, vytuší, co ji po něm čeká. Pokaždé, když v Bibli zasáhne do života člověka Bůh, je nejdříve na straně člověka velký úlek. Je to jednoduše úchvatná, nepochopitelná velikost Stvořitele proti jeho malému stvoření, takže si člověk musí připadat jako malý, ubohý tvor. Mladé dívce z Nazareta se nevedlo jinak. Boží milost jí však propůjčí sílu, proto ta slova: „Neboj se!“

 Je to Bůh, který dokáže udělat velké v malém a slabém, jenž, lidsky řečeno, nemožné dělá možným. Síla Boží milosti z ní učiní matku Mesiáše. On, Stvořitel nebe i země, bude přebývat v jejím lůně, ona bude Božím stánkem mezi lidmi. Miriam bude zároveň jeho domem a jeho stánkem, jak to pěkně říká bratr František z Assisi. Jméno dítěte bude Ježíš, to je Bůh zachraňuje, Bůh spasí. V tomto jménu je již vysloveno poslání mesiášského dítěte. „Ježíš bude vládce z rodu Davidova a zároveň Syn Boží, Davidův syn a Boží Syn. Jeho království potrvá věčně“ (A. Stöger).

 Navštívení anděla Gabriela nechává dojít její touhu po Mesiáši k naplnění; ne ovšem tak, jak si to možná původně myslela. Bůh chce totiž přijít na tento svět skrze ni, v jejím lůně.

 

 

 

Nazaret – sem přichází Boží posel – mladá žena poslouchá dobrou zvěst – Boží Duch sestupuje na ni v Nazaretě.

„Maria řekla: Jsem služebnice Páně,

 

 

ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1,38).

 

 

 Mladá dívka Maria se tedy má stát panenskou matkou. Možná by nám přístup k tomuto tajemství mohlo ulehčit výrok  Janova prologu (Jan 1,13): „Ne z krve (z muže a ženy), ani z vůle těla (pudovosti), ani z vůle muže, ale z Boha“ má Ježíš přijmout život z Panny Marie. Duch Svatý, síla Boží, probudí Mariino mateřské lůno. Maria vyrozuměla z andělových slov, že se má stát matkou Mesiáše. Obrazy zjevení Starého zákona poukazuje anděl na tajuplné panenské početí. Odkaz na početí její tety Alžběty, která už je v pokročilém věku a platí za neplodnou, má ukázat, že pro Stvořitele je skutečně možné všechno. Stejné slovo, jaké bylo kdysi řečeno Abrahámovi, otci věřících, je řečeno nyní i Marii: „U Boha není nic nemožného“ (Lk 1, 37).

 

 

 Maria naslouchá Božímu slovu, poslouchá je jako zasažena - nechává se Božím slovem zasáhnout. Z andělova poselství poznala Boží vůli. Konat Boží vůli pro ni znamená všechno, proto vyslovuje Ano ochoty: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1, 38). Maria zde říká Ano, toto Ano je Ano vyslovené ve svobodě srdce. Její Ano není váhavé, pochybující, i když všemu nerozumí a i nadále nebude na Ježíšově cestě všemu rozumět. Ona věří. Je to víra, která si neklade podmínky. Víra, jež nevyžaduje stoprocentní zajištění a důkazy.

 Latinské slovo věřit zní credere, credo, znamená já věřím. Credere je složeno ze dvou slov: cor (srdce) a dare (dát), tedy doslovně: dát srdce. Tato mladá žena z Nazareta dává Bohu doslovně celé srdce, sebe samu, úplně a docela. Tak se může v ní a skrze její víru Bůh stát člověkem. Jejím Ano se Boží slovo může stát tělem, protože na devět měsíců dala Bohu své tělo, svou krev, svůj dech, své ruce a nohy plně k dispozici, aby se z ní Bůh mohl stát člověkem.

 Maria toto své Ano z Nazareta nikdy nevzala zpět, ani pak ne, když mnohé z toho, co bylo v Božím plánu, nechápala. „Ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1, 38b). Spolu se svým snoubencem Josefem, pěstounem svého dítěte, jde do Betléma a porodí Syna Nejvyššího venku za městem v  jeskyni. Spolu se svým mužem a dítětem Ježíšem utíká do Egypta. Později provází svého Syna až vzhůru do Jeruzaléma, kde bude trpět, umírat, ale  také vstane z mrtvých. Mariina ochota proměňuje osud světa ve spásu.

Nazaret – tady klečí Maria před tím, který se ponížil. Má se stát matkou Mesiáše – ona? Maria říká Ano, to neslýchané: Jsem připravena v Nazaretě.

„A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14a).

 

 

 „Když Maria vyslovila svou víru, bylo andělovo poslání skončeno. Jak se početí uskutečnilo, to se neříká. Před Nejvyšším se sluší mlčet. To, co nevyslovil Lukáš, zformuloval Jan slovy: A Slovo se stalo tělem (Jan 1,14)“ (A. Stöger).

 Zázrak se stal skutečností. Duch Svatý dokonal zázrak božské lásky. Síla Boha Nejvyššího přijala příbytek mezi námi, stala se tělem. Boží věčné Slovo se stává lidskou existencí, tělem.

 

 

 Tělo označuje lidskou realitu, především pomíjivost, slabost a vratkost. Vtělení Božího Slova je vrchol Božího zjevení v průběhu dějin spásy. Církevní Otcové mluví o této události jako o paradoxu paradoxů. Boží působení a Mariino lidské spolupůsobení, když dala Bohu svobodně své Ano, dávají pod jejím srdcem vyrůst člověku, který je nazván veliký a Syn Nejvyššího (Lk 1,32), jenž se narodí v Betlémě a má dostat jméno Ježíš, Bůh zachraňuje, protože on vykoupí národ Izrael, ano celé lidství z jejich hříchů. Podle Janova evangelia nezahrnuje vtělení Slova jen inkarnaci, jako událost Vánoc, ale celou Kristovu historii: skrytý život v Nazaretě, putovní kázání, utrpení, smrt, vyvýšení, vzkříšení, oslavení.

Nazaret – tady se stává Stvořitel stvořením – tělem – Boží Slovo, alfa a omega zároveň – Mariiným Ano se stalo člověkem v Nazaretě.

Gottfried Egger OFM, Der Engel des Herrn

Meditation der Menschwerdung Gottes

Kanisius Verlag, Freiburg Schweiz, 2001

 z němčiny přeložila Sr. M. Annuntiata Kopecká OSC

 

 

(pokračování)