Sv. Benvenuto Scotivoli z Ankony OFM

Čech, Zdirad

22. března                                                                                                                 + 1282

 

Kdy přišel svatý Benvenuto Scotivoli (Scotivoglio) na svět, se neví. Ví se, že se to stalo v Ankoně. A také se ví, že na studia odešel do Bologne, a asi byl úspěšný, protože hned po nich, v roce 1262, ho papež Urban IV. jmenoval svým kaplanem a arcijáhnem v Ankoně  a v následujícím roce administrátorem osimské diecéze (jižně od Ankony, osiřelé od časů papeže Řehoře IX., který odtud vyhnal Jana Colonnu, když se ve sporech mezi papežem a císařem Fridrichem II. přiklonil na špatnou stranu). A protože si počínal dobře, usadil ho v dalším roce na biskupský stolec. Urbanův nástupce Kliment IV. Benvenutovi dokonce svěřil vládu nad celou Ankonskou markou. Není proč se divit, protože, jak je také známo, otec Benvenuto dbal na svěřeném území o právo a spravedlnost. Například se ví, že ochránil jeden klášter před nehodným správcem, jinde bránil prodávání klášterních majetků, opravoval staré stavby a budoval nové, reformoval a napravoval. Papež Řehoř X. Benvenuta jmenoval svým poradcem na Lyonském koncilu. A pak se ví, kdy přišel otec Benvenuto do nebe, protože to připomíná františkánské Martyrologium. Neví se ale, kolik mu bylo let. Ví se ale, že od onoho roku 1263, kdy jej papež Urban IV. jmenoval svým kaplanem, přežil panování sedmi papežů a zemřel za panování osmého, a ten si ho vážil natolik, že úctu povolil už rok po Benvenutově smrti, protože nad jeho skvostným náhrobkem v kryptě osimské katedrály docházelo ke mnoha zázračným uzdravením. A protože zázraky ani úcta nepřestávaly, mohl v roce 1432 vše potvrdit papež Evžen IV., i když, přísně vzato, kanonizační proces neproběhl. Osimským měšťanům to ale nevadí a uctívají otce Benvenuta jako svého patrona i bez procesu.

Kresbu postavy svatého biskupa Benvenuta provázejí: znak Ankonské marky, znakové štíty papežů Urbana IV., Klimenta IV., Řehoře X., Inocence V., Hadriána V., Jana XXI a Mikuláše III., za jejichž panování žil, a Martina IV., za něhož umřel, a znak papeže Evžena V., který potvrdil úctu.

Zdirad Čech