Reichel, František OFS

Činnost řádu jako celku, činnost v obcích, ale i jednotlivých členů v nově vzniklé republice navázala na předchozí zkušenosti a tradice. Na celonárodní úrovni se nadále konaly sjezdy. Členové III. řádu se zúčastňovali celocírkevních akcí v republice i v zahraničí. Mohutným impulsem pro tuto činnost byly jednak františkánské jubilejní roky (1921, 1926, 1928), jednak milostivá léta (1925, 1933). Obdobná aktivita byla i na úrovni krajinské (oblastní) a samozřejmě i v „obcích“, kde bylo těžiště činnosti III. řádu. K tomu přistupuje i velká aktivita na úseku vydavatelském a publikačním (časopisy, články, knihy). Členové III. řádu si v nových politických podmínkách začali rychle uvědomovat své místo, úkoly i práva. Konkrétně to uvádí článek, publikovaný ihned na začátku tohoto období, nadepsaný „Z naší svobodné vlasti“[1].

Obdobně si terciáři uvědomují nutnost angažovanosti v politickém životě v novém státě v nových podmínkách. Řada z nich se angažuje ve vrcholových politických funkcích, a to jak na úrovni komunální, tak i celostátní. Nejznámějším byl poslanec a ministr Dr. František Nosek, ale byli i další – poslanec V. Myslivec, senátoři Kadlečák a později A. Pavela. O posledním byla zveřejněna zajímavá informace: „Terciář senátor – při posledních volbách do senátu v republice Československé byl senátorem ČSL strany lidové pan Artur Pavelka, inspektor ČSL státních drah v Olomouci. Nově zvolený senátor jest členem III. řádu sv. Františka a byl po více let předsedou terciářského spolku „útulná sv. Alžběty v Olomouci“[2]. Je zajímavé, že již na počátku tohoto období si někteří členové řádu uvědomují nutnost hlavního politického úkolu každého křesťana – aktivně se zúčastnit voleb. O tomto aktuálním tématu v době minulé i současné píše „členka III. řádu z Kroměříže“ v článku nadepsaném „Terciáři a volby“[3]. Zvláště tak si terciáři uvědomují své poslání a nutnost angažovat se na úseku tisku, jak o tom svědčí článek členky III. řádu z Kroměříže[4]. Jak vyplývá z uvedeného, terciáři se v nové republice aktivizovali již v prvním období. O tom svědčí jejich rozmanitá činnost na všech úrovních.

 

 

 

 

První sjezd československých terciářů

 

 

29. a 31. srpna 1920 se konal sjezd terciářů v Praze u příležitosti sjezdu katolíků československých. Na pořadu jednání byl v úvodu referát Dr. Kapistrana Vyskočila provinciála františkánů „O vzniku, historii a významu III. řádu“. Hlavní náplní byla sociální problematika, kde již v úvodu řekl poslanec V. Myslivec: „Terciáři, jakožto dítky sv. Františka, mají být solí své doby a tou solí duševního dne je apoštolát laiků ve veřejném hospodářském a politickém životě“. Na to navázal připomínkou  senátor Kadlčák, že terciáři musí také na veřejnost, mají být apoštoly tisku a apoštoly křesťanské výchovy. Charakteristické je závěrečné hodnocení sjezdu: „Veškeré jednání sjezdové ovládáno bylo naprostou svorností všech přítomných kněží prvních řádů, kněží světských a laiků a společnou touhou, aby třetí řád sv. Františka, tato mocná a časová zbraň proti přívalům a společenského rozvratu, našel u katolických činitelů pravého pochopení“ [5].

 

 

Jubilejní rok památky 700 výročí založení třetího řádu (1921)

 

 

Toto jubileum vyhlásil papež – terciář Benedikt XV. na termín 16. 4. 1921 – 16. 4. 1922[6].

            Hlavní událostí jubilejního roku byl Mezinárodní terciářský sjezd v Římě 15. - 18. 9. 1921. Sídlem kongresu byl minoritský chrám 12 apoštolů, slavné bohoslužby se konaly ve františkánském kostele Aracoeli. 19. 9. byla společná audience u Sv. otce[7]. Sjezdu se zúčastnila řada českých terciářů.

            Největší národní akcí byl Jubilejní sjezd československých terciářů sv. Františka na Velehradě 2. – 4. 7. 1921. Sjezdu se zúčastnilo 1900 účastníků. Zahájení bylo tradičním světelným průvodem od Cyrilky a svátostným požehnáním. Hlavní témata sjezdu byla:

-         terciáři a Nejsvětější svátost oltářní (P. A. Smekal)

-         III. řád sv. Františka a duchovní správa (P. J. Janák)

-         III. řád a láska křesťanská (P. A. Kopáč z Nitry)

-         Dnešní úkoly ženy a III. řád (s. Fr. Michálková)

-         O sociální otázce III. řádu (P. L. Brejcha)

-         O budoucích úkolech terciářského hnutí (br. Drápalík)

Součástí sjezdových jednání bylo dále: konference ředitelů III. řádů, konference představených a novicmistrů III. řádů, ustavující valná hromada Sdružení čsl. terciářů sv. Františka[8]

Kromě oslav a akcí mezinárodních nebo celonárodních se konala řada akcí „krajinských“ i akcí v jednotlivých obcích.

Krajinské jubilejní sjezdy se konaly v těchto místech: Moravské Budějovice, Kroměříž, Brno, Sušice, Moravská Ostrava, Dačice, Olomouc, Vídeň (čeští terciáři), Přibyslavice.

            V jednotlivých terciářských obcích se konaly v rámci slavného jubilea četné bohoslužby, duchovní cvičení a přednášky o sv. Františkovi (se světelnými obrazy). O četnosti mimo jiné svědčí zprávy ze Serafínských květů z let 1921 – 1922: Olomouc, Jemnice, Příbor, Břeclav, Moravská Třebová, Jihlava, Boskovice, Opava, Litomyšl, Moravský Krumlov, Místek, České Budějovice, Bojkovice, Hroznova Lhota, Frenštát pod Radhoštěm, Hranice na Moravě, Turnov, Křtěnec, Lipník, Praha sv. Jakub, Třebíč, Mladočov, Mariánské hory u Ostravy, Bystřice nad Pernštejnem, Brodek na Hané, Frýdlant nad Ostravicí, Uherský Ostroh, Kněždub u Strážnice, Kučerov, Kojetín, Červená Lhota u Třebíče[9]. O tom, jak byly tyto akce navštěvovány a oblíbeny, svědčí i následující zpráva: „V Uherském Hradišti 1. srpna současně se slavností Porciunkule byly zpovědnice obležené. Celkem napočítáno 4200 kajícníků. Terciářů se sešlo 2000. Byly předneseny tři referáty a proběhla bohatá diskuse“[10].

 

 

Oslavy 700 jubilea smrti sv. Františka (1926)

 

 

Sv. otec Pius XI. – terciář vydal 30. 4. 1926 k 700. výročí blažené smrti sv. Františka encykliku „Rite expiatis“ a stanovil jubilejní rok sv. smrti Františkovy na termín 4. 10. 1926 – 4. 10. 1927 s tím, že výsady jubilea platí již od 2. srpna. Přípravy jubilea i oslav se konaly v Assisi 1. srpna 1926: po pontifikální mši svaté v Římě 4. října 1926 byl posvěcen pomník sv. Františka před lateránskou bazilikou. Oslavy však probíhaly po celém katolickém světě[11].

            Jubileum se samozřejmě oslavovalo i v naší vlasti: Mladočov (triduum), Vyškov, 4. října 1926 byla ve všech farních kostelích terciářských sloužena mše svatá ke cti sv. Františka na úmysl terciářů. Dále pak probíhaly jednotlivé oslavy  formou průvodů, slavností, duchovních cvičení (triudium): Olomouc, Vítkovice (triduum), Kroměříž (triduum), Kojetín, Místek, Brno, Pavlovice u Přerova, Tovačov, Drnovice u Vyškova, Mariánské hory u Ostravy, Zábřeh, Bělsko, Brodek na Hané, Charváty, Třebíč, Čučice u Dačic, Velké Meziříčí, Moravská Ostrava, Ostrošská Lhota. V rámci oslav se hrála i hra „Chudáček Boží“[12].

            Velmi aktivní byl v jubilejním roce 1926 – 1927 P. L. Brejcha, který při jednodenních oslavách jubilea sv. Františka měl kázání, přednášku, světelné obrazy i film na následujících místech v roce 1927: Předmostí u Přerova, Olomouc u sv. Michala, Frýdek, Kostelní Vydří, Dub, Olomouc u Voršilek, Olomouc – Chvalkovice, Letovice, Velké Meziříčí, v Zásmukách, kde byla i premiéra zhudebněné „Písně bratra Slunce“, Cholín. Dále pak byl na třídenních pobožnostech: Olomouc – Hodolany, Velký Týnec, Zábřeh, Brno – Zábrdovice, Lukov u Olešova, Vsetín, Hrušov u Ostravy, Dřevohostice[13].

            Také ministr Nosek přednášel o sv. Františkovi: v Uhlířských Janovicích, ve Vysokém Mýtě, v Příbrami. Dr. A. Fuchs měl přednášku o sv. Františkovi 13. 12. v Praze na Královských Vinohradech. Dr. A. Šorm napsal do různých časopisů 50 článků k jubileu sv. Františka a redigoval dvě knihy o světci Assiském[14]. Na přednášce Dr. Noska 13. 10. 1926 při oslavách sv. Františka na Smíchově bylo přítomno 400 posluchačů[15].

            Oslavy jubilea v Praze začaly v kostele sv. Františka z Assisi u Křižovníku 2. – 4. 10. u sv. Jakuba u minoritů 29. 9. – 4. 10. 1926[16]. Zakončení jubilejního roku všemi obcemi pražskými se konalo u sv. Josefa 4. 10. 1927. V tento den se též konaly oslavy v kostele sv. Františka z Assisi v Kamenici u Jílového[17]. Terciáři od Panny Marie Sněžné v Praze uspořádali v létě 1926 i 1927 v rámci jubilea pouť do Assisi, Říma a na Alvernu[18].

Terciářské sjezdy v rámci jubilea se konaly na Velehradě a v Příbrami. Terciářský sjezd na Velehradě se konal v rámci jubilejních slavností 7. – 8. 8. „účastníci krásných sjezdů předválečných s radostí četli pozvání a čekali na jisto, že uvidí, jak po válce myšlenka terciářská je časová a svěží. Ač doba nebyla nejpříznivější, sešlo se z různých krajů Moravy na 1000 terciářů. Sjezd znamenal přehlídku III. řádu, jeho stavu, jeho práce. Byl prvním vystoupením jeho v době poválečné na půdě velehradské, kde představují se veřejnosti veliké složky našeho života náboženského a národního. Viděli jsme na sjezdu tom mladé muže a jinochy a máme proto odůvodněnou naději, že na přímluvu sv. Cyrila a Metoděje a sv. Františka hnutí terciářské dojde u nás zase brzy pochopení a vzrůstu“[19].

            Sjezdu v Příbrami 14. – 15. 9. 1927 se zúčastnilo 600 terciářů z Čech a Moravy a 200 z Vídně[20].

 

 

 

 

 

Oslavy 700. jubilea svatořečení sv. Františka (1928)

 

 

I tento rok byl sv. otcem Piem XI. vyhlášen pro členy františkánských řádů za jubilejní. Byl věnován „Svaté a požehnané památce sv. Otce Františka, jenž byl před 700 lety prohlášen za svatého.“ Jemu byl zasvěcen celý ročník Serafínských květů, jak se o tom píše v úvodníku prvního čísla pod titulem „Za sv. Františkem do nebe“, jehož závěr zní: Svatý Františku, náš přemilý Otče serafínský, stůj při nás a vypros nám milost, abychom všichni v tomto jubilejním roce tvého svatořečení ušli za tebou hodný kus cesty do nebe, do krásného, blaženého, věčného nebe[21]! Členové III. řádu se aktivně zúčastňovali těchto oslav jak na místní úrovni, tak i na úrovni národní a mezinárodní.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                   František Reichel OFS