Agatha

 Když učedníci prosili Ježíše: „Pane, nauč nás modlit se...“ (Lk 11,1), potom jim nedal modlitbu Otče náš jako nějakou hotovou formuli, což ukazuje její dvojí znění zachované v evangeliích (Lk 11,2-4; Mt 6,9-13), ale když říká: „Vy se modlete takto“ (Mt 6,9), ukazuje jim, co má být v modlitbě obsaženo a nemělo by v ní chybět (oslovení, chvála, prosby), především pak: podřízení se Boží vůli a prosba za odpuštění a ochranu před zlem. Že to křesťané takto pochopili, ukazuje - vedle výkladů církevních Otců - řada volně vytvořených parafrází (volných zpracování) modlitby Páně zejména ve středověku, mezi nimi známá Františkova, ale i pozdějších jako Františka Antonína Fasani OFMConv. (svatořečen 1986 - viz POUTNÍK 12/2000). Že se i dnes může každý křesťan modlit „vlastními slovy“ tak, jak nás naučil Ježíš, ukazují tyto dvě varianty soudobé osobní úpravy modlitby Páně; první se více drží tradiční evangelijní podoby, druhá je rozvinutím první:

 

 

 OTČE NÁŠ, jenž jsi na nebesích,

 svaté je jméno tvé.

 Přijď vláda tvá.

 Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi

 i v každičkém z nás.

 Chléb náš vezdejší, pro duši i tělo, dej nám i dnes.

 Odpusť nám naše viny a dej,

 ať odpouštíme našim viníkům i sami sobě.

 Chraň nás před pokušením,

 očisti nás, zbav nás všeho zlého.

 

OTČE NÁŠ, Stvořiteli náš,

 jenž jsi v nekonečném vesmíru.

 Svaté, svaté, svaté je jméno tvé.

 Přijď tvá vláda - lásky, dobra, modrosti...

 Buď tvá vůle, jako je v nebesích,

 tak i tady na zemi a v každičkém z nás.

 Potravu pro duši, mysl, tělo dej nám i dnes.

 Smiluj se nad námi, odpusť nám naše viny a dej,

 ať i my odpouštíme sobě i našim bližním.

 Chraň nás před pokušením, nerozumem, bludy.

 Očisti nás, zbav nás všeho zlého.

 Agatha