S Marií rozjímat o radostech - Meditace k františkánskému růženci
Egger, Gottfried OFM
2 – Darovat radost dává křídla
S kterým jsi, Panno, s radostí Alžbětu navštívila.
Druhá radost Mariina
„V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!“ (Lk 1,39-42)
Přísloví říká: „Sdělená radost - dvojnásobná radost.“ Tato radost z nepopsatelného daru Božího povznesla Marii natolik, že se vydává za svojí příbuznou Alžbětou, která je také v požehnaném stavu, aby se s ní rozdělila o svou radost. Také ji chce pomoci při blížícím se porodu. Ve své radostí, která jí dává křídla, vydává se nyní mladé děvče na nelehkou 27hodinovou cestu. Chce být čím nejdřív v Ain Karem, půvabné vesničce v judských horách; tam se s ní teta podělí o její velikou radost a může zakusit také její účinnou pomoc.
Radostným setkáním obou žen poskočí dokonce dítě v lůně Alžběty. Nedivme se tedy, když potěšená příbuzná říká: „Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?“ Maria si neponechává toto uznání, tuto chválu pro sebe, ale předává ji dál tomu, jenž si ji tak podivuhodně vyvolil: „Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli“ (Lk 1,46-47). Radostné navštívení se tak stává hodinou zrození Magnifikat.
Ježíši, plná radosti tě nese tvá Matka k Alžbětě. Nechce si nechat jen tak pro sebe radost, které se jí dostalo, chce se o ni podělit, darovat ji dál. Děkuji, že sis ji vyvolil, aby se stala tvou Matkou. Tak jako pomáhá své tetě, stojí i při nás ve všech našich životních tísních. Ta, na jejíž poníženost jsi shlédl! Dej nám na její přímluvu milost společenství s tebou.
Maria, Matko Ježíšova a matko naše! V radosti, že smíš být matkou Mesiáše, vydáváš se na cestu ke své příbuzné Alžbětě. Radost tě vede přinést jí Krista. Daruj nám podíl z této radosti, abychom se i my stali nositeli Krista slovem i činem.
3 – V radosti zrodit božský život
Kterého jsi, Panno, s radostí porodila.
Třetí radost Mariina
„Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo“ (Lk 2,6-7).
Pro Marii, která nosila Ježíše devět měsíců ve svém lůně, bylo nepopsatelnou radostí, darovat světu Mesiáše. Pamětlivá slov anděla: „Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce“ (Lk 1,31-33).
Toto radostné poselství Boží se nám narozením dítěte Ježíše splnilo. On, který je jako malé nemluvně v dobrém i zlém odkázán na lásku a péči své Matky a svého pěstouna, zdědí trůn Davidův, ba víc, bude vládnout navěky. To je ta veliká radost, které se dostalo celému světu. Maria z Nazareta porodila v městě Davidově Spasitele a Mesiáše pro celý svět a pro každého člověka, pro tebe i pro mne!
Ježíši, svým narozením v Betlémě stal ses bratrem nás všech. Ve tvé tváři nosí Bůh lidské rysy. Díky, že ses pro nás stal člověkem; od té doby se tě lidé smějí dotýkat, slyší tvůj hlas, tykají si s tebou. Díky, že ses pro nás stal Ježíšem, skutečně Bohem Emanuelem, Bohem, který je ve všem s námi.
Maria, Matko Ježíšova a naše matko, když jsi směla v městě Davidově darovat světu život Spasiteli a Mesiáši, naplnila tě veliká radost. Stala ses branou, kterou mohl Bůh v Ježíši vstoupit jako člověk do našeho světa. Děkujeme ti, že tvou ochotou, tvým Ano mohl Bůh přijmout tělo. Díky, že jsi svou ochotou dala k dispozici Božímu dílu spásy.
Gottfried Egger OFM
Mit Maria die Freuden betrachten,
Meditationen zum Franziskaner-Rosenkranz,
1999 Kanisius Verlag, Freiburg Schweiz,
z němčiny přeložila Sr. M. Annuntiata Kopecká OSC
(pokračování)