Sv. Isabella Portugalská, královna, vdova, terciářka
Čech, Zdirad
4. července +1336
Isabella (Alžběta, podle své příbuzné, svaté uherské princezny, durynské vévodkyně Alžběty – viz POUTNÍK 11/1998), dcera aragonského prince, pozdějšího krále Pedra III. a sicilské princezny Konstancie, byla andělem míru. Napřed, to byla ještě v kolébce, se nad ní smířili po letech urputných sporů její otec a děd (Jakub I.), pak po letech se snažila zabránit válce mezi svým chotěm Dionýsiem (Denisem), králem portugalským, a svým a jeho synem princem Alfonsem, příštím králem Alfonsem IV., to se jí ale podařilo jen někdy a jen trochu, a ještě po dalších letech, když už byla nad hrobem, z posledních sil bránila bitvě mezi svým synem a svým vnukem (synem kastilského krále Ferdinanda IV. a dcery Konstancie), kastilským králem Alfonsem XI. A aby to nebylo příliš jednoduché, byly v těch letech války i mezi králi a princi, kteří nebyli tak blízce příbuzní, a všech křesťanských králů dohromady, s muslimskými králi, kteří se snažili pyrenejský poloostrov opanovat. A jakoby ani toho ještě nebylo dost, tak v letech své největší síly se král Denis často zapomínal s veselou společností, a domů se pořádně vrátil až když těžce onemocněl, a Isabella, mimo to, že ho pečlivě ošetřovala, pečovala o jeho smíření s Bohem. Při tom všem ještě stačila založit klášter pro panny klarisky a chtěla k nim natrvalo odejít, když ovdověla, jenže to také nebylo jednoduché. Protože královna by neměla být jen tak sama pro sebe, pečovala o chudé, jak si zvykla už jako mladičká princezna, a ošetřovala nemocné (při tom také začaly zázraky uzdravení, jimiž svou věrnou služebnici oslavoval Bůh už za jejího života a které nepřestaly ani když si ji, šestašedesátiletou, vzal k sobě), a kdyby se zavřela do klauzury, přišli by její chudí o její péči. Složila tedy alespoň sliby třetího řádu.
Jedenáct let před tří stým výročím jejího narození do Nebe dal papež Urban VIII. zapsat její jméno do seznamu svatých. Kresbu postavy svaté královny provází jeho znakový štít spolu se štíty znaků jejích rodičů a rodičů jejího chotě.
Zdirad Čech