Egger, Gottfried OFM

4 - Radost dávat dál

            Kterého jsi, Panno, s radostí mudrcům ke klanění představila.

Čtvrtá radost Mariina

 „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu“ (Mt 2,1-2.11).

 Narození Ježíše ve stáji se událo v naprostém tichu. Sotva kdo to vnímal. Jenom andělé, kteří hlásali radostnou zvěst, pastýři, kteří při nočním bdění o této události slyšeli, a hvězdopravci, mudrci z východu, z kterých jsme později udělali tři krále, nalezli cestu k dítěti v jeslích. Ve své vlasti jim vyšla hvězda, kterou pak následovali. Byli to lidé plní touhy po zachránci a spasiteli. Těmto neúnavným hledačům Boha ukázala Maria s radostí své dítě a s radostí je podala ke klanění. Klaněli se mu, tomuto malému dítěti, pro které vzali na sebe tolik útrap dlouhé cesty. Plní radosti obdarovali miminko v jeslích, které všechno stvořilo, které vykoupilo všechny lidi všech dob a národů.

 Ježíši, ty jsi řekl Odpůrci v hodině pokušení: „Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat“ (Mt 4,10b). Tak jako mudrci i my chceme před tebou pokleknout a klanět se ti. Tobě, který  ses pro nás stal tak malým, abys nám ukázal, jak velmi nás miluješ. Díky, Ježíši, že  ses stal zcela jedním z nás.

 Maria, plná radosti jsi těmto lidem se srdcem plným touhy ukázala své dítě a podala je ke klanění. Pomoz nám, aby naše láska a touha po Ježíši byla čím dál silnější. Ať ho nalézáme, jako jej nalezli mudrci. Ať se mu klaníme, jemu, stvořiteli nebe a země, který nás vykoupil a vysvobodil z jařma hříchu a smrti.

5 – Bolest v hledání, radost v nalezení

            Kterého jsi, Panno, s radostí  v chrámě nalezla.

Pátá radost Mariina

 „A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli. Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali. On jim řekl: Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ (Lk 2,43.46.48-49).

 Bolest ze ztracení dítěte je vždy veliká. Je jedno, jak toto ztracení vypadá, o to větší je radost rodičů, když se syn, dcera opět objeví, vrátí domů, když jednoho dne opět naleznou, dostanou zpět své dítě. Stejně tak se vedlo i rodičům Ježíše. Byli už daleko na své zpáteční cestě, když zpozorovali, že jejich dítě vůbec není mezi vracejícími se. Co jim, jako rodičům, zůstalo jiného, než vrátit se! Dovedeme si představit bolest a starost o Ježíše. Radost pak byla převeliká, když Ježíše po dlouhém, namáhavém hledání nalezli v chrámě mezi učiteli zákona. Nemluví Ježíš také o veliké radosti, když pastýř nalezne ztracenou ovci, když žena nalezne ztracený denár, když se marnotratný syn vrátí k milosrdnému otci (srov. Lk 15,1-32)?

 Ježíši, tvoji rodiče tě s bolestí hledali. Tys jim dal na srozuměnou, že musíš být tam, kde jde o věc tvého Otce. Dej i nám sílu, říct ano k božskému plánu, i když mu nerozumíme. Dej, ať se učíme od tvých rodičů, nechat se vést Boží vůli.

 Svatá Maria, pro své dítě jsi musela snášet mnohé bolesti. Ne zbytečně tě zbožná tradice nazývá „Matka bolestná“. Tvá neotřesitelná víra v toho, který tě vyvolil, tě neponechala zoufalství, ale naději a lásce. Proto jsi směla také vždy znovu a znovu zakoušet radost.

Gottfried Egger OFM

Z němčiny přeložila

Sr. M. Annuntiata Kopecká OSC

(pokračování)