Borsin, Andrea

Nejvyšší, všemocný, dobrý Pane,

tobě buď chvála, sláva, čest a všechno dobrořečení:

Patří jen tobě, Nejvyšší

a žádný člověk není hoden ani vyslovit tvé jméno.

 

 

 

Ať tě chválí, můj Pane, všechno, co jsi stvořil,

zvláště však paní sestra Klára:

jejím svitem ozařuješ temnotu našich dní.

Jak byla krásná a jak stále se třpytí

Klára-Jasná jménem i ctností:

tvé lásky, Nejvyšší, jasné znamení uprostřed nás.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za Kláru a její sestry:

poslal\'s je mezi nás, abychom viděli tvou krásu a jas:

jak vzácný to milosti dar, ó Bože!

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za sestru Kláru,

co učí nás, jak z tvého pramene se napájet,

a svůj život skrývá v tvém,

jak nádobu z hlíny, však schránku slávy,

a nikomu ji neotvírá, leč tobě samému.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za její modlitbu neúnavnou,

jež kráčí na křídlech větru a nezná žádnou překážku;

i za její paměť, co věrně dědictví Františkovo sbírá

a vychutnat nám je dává jak dech života;

a za její slzy soucitu s našimi smutky a úzkostmi,

aby nám tak snáze bylo zakoušet a chápat

i její radost dokonalou;

a za její přítomnost mezi námi, kterou těmto svým tvorům

stále dáváš sílu a naději na cestu k tobě.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za oheň její lásky,

kterým odpovídá na tvé vášnivé Umučení pro nás:

tak ozařuje naše křehoučké lásky, jež skomírají v noci,

a ukaž nám, jaká má být krásná a radostná a pevná i silná

naše odpověď na dar - který den co den přijímáme -

že jsme tvoji učedníci, Bože milosrdenství.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, na naši sestru matku Kláru,

která nás podpírá svými přímluvami

a stále nás vede příkladem, a slovem nás poučuje

a dosud přináší plody

ona, jež v tobě přebývá, ona, která je tvým příbytkem.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za její milosrdenství,

jež vytrysklo z milosrdenství tvého,

za její dlouhé utrpení v chudobě jejího těla,

v chudobě, která prchala před kupčením lidské opatrnosti!

Blažená Kláro, jež silná v pokoji všechno jsi snesla,

a než dala jsi sbohem tomuto světu, vidělas,

že korunovány jsou touhy tvého života

jak na zemi, tak i v nebi.

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, za její smrt tělesnou,

jíž spěchala vstříc se zanícením jako ten, kdo jde bezpečně,

neb družinu dobrou měla na cestu,

jak dítě chráněné matkou, milované něžnou láskou;

jak ozvěna požehnání na pozvání:

„Vždy zůstaň ve mně, a já v tobě!“

 

 

 

Buď chválen, můj Pane, Klářiným hlasem,

jenž stále v San Damiano zaznívá

a proniká srdce i dějiny až na kraj země, aby volal:

„Chvalte mého Pána, dobrořečte a děkujte mu

a služte mu s velikou pokorou!“

Andrea Borsin

VITA MINORUM 4/2003

z italštiny přeložil Radim Jáchym OFM