»Svatý František říkával svým bratřím,

 

že nejjistější obranou

 

proti nástrahám a lstem nepřítele naší spásy

 

je uchovat si radostného ducha…

 

A proto, kdykoli Boží služebník zpozoruje,

 

že do jeho duše vstupuje sklíčenost,

 

má se rychle ponořit do modlitby

 

a před Nejvyšším Otce setrvávat tak dlouho,

 

až se mu zase vrátí radost

 

přiměřená tomu, kdo byl spasen.«

 

 

(Druhý životopis svatého Františka podle Tomáše z Celana)

 

 

»Soudím, že jsi pomocnicí samotného Boha

 

a tou, která pozvedá klesající údy

 

jeho nevýslovného těla.

 

Kdo by tedy mohl říci,

 

abych se neradovala

 

z tak velkých a podivuhodných radostí?

 

Raduj se tedy i ty v Pánu vždycky, nejdražší,

 

a ať tě nezahalí hořkost ani mrak,

 

v Kristu nejmilejší paní,

 

radosti andělů a koruno sester.«

 

 

(Třetí list sv. Kláry sv. Anežce České 8-11)