Šotolová, Olga OFS

(komentář k titulní a druhé straně obálky)

Obraz Prahy je charakterizován barokními chrámy, které spolu s kostely karolinské éry daly městu název Stověžatá Praha. Tyto chrámy jsou však nakupeny ve starém jádru města a když se Praha začala rozrůstat lidnatými předměstími, nebylo pamatováno na stavbu tolik potřebných kostelů. O získání veřejnosti pro stavbu nových stánků Božích se staralo několik kostelních spolků, které sbíraly na tento účel peníze. Jejich přispěním byl postaven  Plečnikův chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech a Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích.

Když došlo 3. listopadu 1918 na Staroměstském náměstí ke stržení mariánského sloupu, mnozí katolíci již tehdy považovali jeho obnovení na původním místě za jediný možný akt odčinění tohoto neblahého činu a začali sbírat příspěvky na tento účel. Tehdy však biskup blahé paměti dr. Antonín Podlaha byl toho názoru, že by bylo účelnější postavit na pražské periferii tolik kostelů, kolik hvězd měla na této soše koruna Bohorodičky. Této myšlenky se chopil JUDr. František Nosek, terciář sv. Františka  s řádovým jménem Lev, od roku 1920 poslanec parlamentu a v letech 1925-9 ministr vlády. Pro myšlenku biskupa Podlahy  získal  velmistra řádu křižovníků dr. Josefa Vlasáka a spolu roku 1930 založili spolek Dílo bl. Anežky Přemyslovny, na jehož konto začali sbírat peníze. I když tato akce  ztratila podporu pražského arcibiskupství, dr. Nosek na přípravě stavby stánků Božích pracoval dál. Jeho zásluhou byl mj. vybudován františkánský kostel sv. Anežky ve Spořilově, kterému je věnována 1. a 2. stránka tohoto čísla. Dalším kostelům a kaplím, vybudovaným úsilím dr. Noska a společnou prací členů spolků starajících se o výstavbu svatyň na pražských předměstích, věnujeme 1. a 2. stránku obálky následujících čísel tohoto ročníku.

Také jubilejní rok sv. Františka z Assisi r. 1926 zvýšil zájem o pražskou periferii. Bylo především zapotřebí včas zajistit vhodné pozemky pro stavbu budoucích kostelů. úkol byl obtížný, protože ceny pozemků se neustále zvyšovaly. Dr. Nosek se svými přáteli jednal rychle a postupně získal pozemky ve Strašnicích, Vysočanech, Kobylisích, na Spořilově, Žižkově, v Hrdlořezích, Kbelích, Letňanech, Troji – některé jiné spolky pro vybudování chrámů v Praze také již vlastnily potřebné pozemky -  aby tak bylo zajištěno místo pro kostely a katolické ústavy, až  se Praha začne rozšiřovat, aby tak jako věncem z hvězd rozsypaných ze svatozáře Panny Marie při stržení mariánského sloupu  byla kostely obklopena rostoucí Praha. Realizace tohoto velkolepého plánu  stále pokračuje a dosud není uzavřena.

Olga P. Šotolová