Stanovy pro duchovní asistenci

STANOVY

PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
SEKULÁRNÍMU FRANTIŠKÁNSKÉMU ŘÁDU

Řím 2009

KONFERENCE GENERÁLNÍCH MINISTRŮ PRVNÍHO FRANTIŠKÁNSKÉHO ŘÁDU A TOR

Drazí bratři provinční ministři a kustodi.

Ať vás Pán obdaří svým pokojem!

Tímto dokumentem vám chce konference generálních  ministrů prvního řádu a TOR vyjádřit svou vděčnost za vaši velmi cennou službu pastorační a duchovní péče, kterou v rámci svých kompetencí poskytujete Sekulárnímu františkánskému řádu (OFS) a Františkánské mládeži (FraM) na celém světě. Tuto asistenci, která je nejdůležitější službou, jež je nám církví svěřena ohledně sekulárních františkánů, vykonáváme již osm století a zdá se, že skutečným znamením mimořádné blízkosti a vzájemného životního společenství. Toto společenství mezi františkánskými řády musí být stále silnější, stále přitažlivější a stále více prorocké při našem společném poslání v církvi a ve společnosti.

V tomto roce, kdy slavíme osmisté výročí zrození našeho charismatu, se srdcem plným vděčnosti a podivuhodných vzpomínek na historickou rohožkovou kapitulu, kterou jsme jako františkánská rodina slavili v dubnu v Assisi, chceme vás povzbudit k tomu, abyste doprovázeli bratrská společenství SFŘ a FraM s novým elánem a s novým nadšením. Za tímto účelem také připomínáme pozvání svatého otce Benedikta XVI. do Castel Gandolfo k nezapomenutelnému setkání na konci zmíněné kapituly. On nám tam s otcovskou láskou povzbuzoval, abychom s důvěrou a s odvahou šli hlásat všem Kristovo evangelium a jeho krásu, a abychom se znovu vydali jako František opravovat dům Páně, tj. církev.

Vědomi si našeho společného povolání a poslání, chceme charisma našeho společného serafínského otce společně zpřítomňovat v životě i v poslání církve, a to různými způsoby, ale ve vzájemném živoucím společenství, které je pro nás typické už od počátku. Vždyť už od vzniku našeho charismatu existovaly velmi živé a bratrské svazky mezi menšími bratry a sekulárními kajícníky, kteří chtěli žít podobným způsobem života, jakým žil František a jeho bratři. Z jejich svědectví a z kázání okolo bratří vznikaly nové způsoby františkánského života, jak aktivní, tak poustevnické a kontemplativní, ve kterých se sdružovali řeholníci, laici i klerici, do nové duchovní rodiny, do františkánské rodiny.

Mezi různými způsoby života, které ještě dnes existují ve Františkánské rodině, má zvláštní místo právě způsob života sekulárních františkánů, laiků i kleriků, kteří se hlásí ke sv. Františkovi jako k svému zakladateli a žijí jeho charisma ve svém sekulárním rozměru. Jelikož jsou integrální součástí františkánské rodiny a jsou i historicky spojeni s námi – řeholními františkány, udělila jim církev to privilegium, že duchovní a pastorační péče o ně je především svěřena vyšším představeným prvního řádu a TOR. My zodpovídáme za nejvyšší vedení (l’altius moderamen, o němž cán. 303 CIC), který má zabezpečit, aby SFŘ zůstal věrný františkánskému charismatu, aby zůstal ve společenství církve a ve spojení s františkánskou rodinou, což jsou hodnoty, které jsou pro sekulární františkány životním závazkem (srov. GK 85,1-2).

Právě z toho pramení náš úkol a naše zodpovědnost, že jsme jako vyšší představení povoláni, abychom vykonávali tento úkol osobně nebo prostřednictvím svých delegátů, duchovních asistentů, abychom tak každému bratrskému společenství zabezpečili duchovní a pastorační péči.

I dnes, po 31 letech od schválení poslední Řehole papežem Pavlem VI. a s novými Generálními konstitucemi, které byly schváleny v říjnu roku 2000 kongregací pro zasvěcený život a sekulární instituty, mají SFŘ a FraM zapotřebí duchovní a pastorační asistenci, která by jim pomáhala na jejich cestě víry a posvěcování se, i při výkonu jejich specifického poslání při řádné křesťanské a františkánské formaci.

Z tohoto důvodu a na znamení konkrétního společenství a spoluzodpovědnosti, která se, jak bylo uvedeno, vyžaduje po radách různých úrovní, my vyšší představení, jsme povoláni k tomu, abychom jmenovali duchovní asistenty, které bychom pečlivě vybrali, aby byli vhodní pro tuto službu. Kromě toho se musíme postarat o jejich  specifickou formaci, aby byli schopní poskytovat autentickou duchovní asistenci, která by měla hluboké kořeny ve františkánské spiritualitě, a aby mohli být platnými pomocníky sekulárních představených a jejich rad na různých úrovních, a to především na poli počáteční i stálé formace sekulárních františkánů. To platí i o všech ostatních osobách, které při nedostatku bratří můžeme jmenovat duchovními asistenty podle Generálních konstitucí SFŘ (čl. 89). Když jsme duchovní asistenty jmenovali, nemůžeme je nechat na holičkách, ale je třeba je v rodinném duchu jejich komunity a jejich vyšší představení doprovázeli a povzbuzovali je, aby svou práci vykonávali s nadšením a s láskou k sekulárním františkánům. Stejně tak je třeba absolutně nedopustit to, aby toto základní doprovázení některým bratrským společenstvím scházelo a zároveň, aby neochota františkánských řeholníků či řeholnic vedla k tomu, že zahyne některé ze sekulárních bratrských společenství.

Dalším bodem, který považujeme za důležití je to, aby služba duchovní asistence bratrským společenstvím SFŘ-FraM na úrovních vyšších, než je úroveň místní, byla vykonávána kolegiálně. Tento typický prvek dává především nám, bratřím, cennou příležitost ke spolupráci mezi námi na poli asistence a zároveň se stává konkrétním znamením bratrské lásky, kterou má první řád a TOR k SFŘ a k FraM.

Stěžejním nástrojem, který nám pomáhá lépe pochopit a správně vykonávat tuto službu, jsou samozřejmě Stanovy pro duchovní a pastorační asistenci SFŘ, které byly schváleny naší konferencí v březnu 2002. Sedm let po schválení nás konference generálních asistentů informovala, že stanovy byly velmi dobře přijaty všude na světě a přinesly četné plody ve službě SFŘ a FraM.

Nyní tedy, na základě této zkušenosti, nám generální asistenti předložili ke schválení několik pozměňovacích návrhů ke změně některých článků stanov, které podle nich mohou být lépe objasněny, aby to posloužilo duchovní asistenci. Po pečlivém prozkoumání jsme je schválili a k tomuto listu je přikládáme.

Závěrem tohoto listu chceme znovu poděkovat vám i všem duchovním asistentům za vaši službu a chceme vás ještě jednou povzbudit, abyste doprovázeli a podporovali bratrská společenství SFŘ a FraM a pečovali o ně se zájmem a s láskou, a to naplno. Proto vám připomínáme i slova Encarnación del Pozo, generální ministryně SFŘ, kterými oslovila bratry přítomné na mezinárodní rohožkové kapitule (Assisi, 16. dubna 2009):

„pastorační péče a duchovní asistence SFŘ musí spíš, než z předpisu práva vycházet z lásky a z věrnosti svému povolání a z touhy předávat ho dál, a to při respektování charakteru sekulárního františkánského povolání a způsobem bratrského doprovázení.“

Děkujeme Pánu za každého našeho bratra či sestru ze SFŘ a z FraM, kteří s láskou a s odvahou kráčejí ve šlépějích našeho serafínského otce sv. Františka s radostí i v bolestech tohoto světa a kteří šíří františkánskou spiritualitu v rodinách, na pracovišti, v kultuře, v politice, ve sportu a v tolika dalších prostředích života církve i společnosti.

Zůstaňme vždy spojeni při vydávání svědectví spolu se SFŘ a s FraM na cestách Páně a v situacích, ve kterých žijí muži i ženy naší doby.

Kéž nás Pán provází svým Duchem, abychom byli věrní svému povolání a poslání.

Řím, 4. října 2009

Fr. José Rodríguez Carballo, OFM Fr. Marco Tasca, OFMConv.
generální ministr generální ministr
Fr. Mauro Jöhri, OFMCap. Fr. Michale Higgins, TOR
generální ministr generální ministr

Konference generálních ministrů Prvního františkánského řádu a TOR

Řím, 28. března 2002

Drahý bratře Valentine,

v dopise z 13. února 2002 jsi nám poslal jménem Konference generálních [duchovních] asistentů Sekulárního františkánského řádu Stanovy pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu, které byly revidovány po pečlivém a důsledném prozkoumání a které vycházejí z Generálních konstitucí SFŘ definitivně schválených Kongregací pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života 8. prosince 2000.

S radostí Ti oznamuji, že Konference generálních ministrů Prvního [františkánského] řádu a TOR na svém zasedání 25. března 2002 schválila tyto stanovy, které tímto schválením nabývají ihned účinnosti a nahrazují předchozí stanovy schválené v [roce] 1992.

Generální ministři svěřují Konferenci generálních asistentů úkol, aby s těmito novými stanovami seznámili všechny bratry Prvního františkánského řádu a TOR a podporovali jejich poznávání i studium. [Tyto stanovy jsou] tedy nástrojem, který může sloužit jako základ pro bratrskou službu SFŘ a který nás všechny povede ve vztazích k SFŘ v souladu s naším vlastním povoláním a specifickou povahou samotného SFŘ.

Při této příležitosti – a také jménem ostatních generálních ministrů – děkuji Tobě i ostatním generálním asistentům SFŘ za vaši velkorysou a věrnou službu.

Přeji Tobě i ostatním generálním asistentům radostné Velikonoce.

Tvůj bratr

br. Joachim Giermek OFMConv

generální ministr

předseda [Konference generálních ministrů]


Schválení překladu

Tento překlad schválil elektronickou poštou dne 15. ledna 2011 br. Bogdan Sikora OFMConv., provinciál.


STANOVY PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI

SEKULÁRNÍMU FRANTIŠKÁNSKÉMU ŘÁDU

Oddíl I. Všeobecné zásady

Článek 1

1.                  Duchovní a pastorační péče o SFŘ byla církví svěřena, s ohledem na příslušnost k téže duchovní rodině, Prvnímu františkánskému řádu a Třetímu řeholnímu řádu (TOR), s nimiž je po staletí sekulární bratrské společenství spojeno[1].

2.                  Řeholní a sekulární františkáni totiž chtějí různými způsoby a formami, avšak v živém vzájemném společenství, zpřítomňovat charisma společného serafínského otce v církvi a ve společnosti (srov. Řehole SFŘ 1).

3.                  Proto jako konkrétní znamení společenství a spoluodpovědnosti mají řeholní představení zabezpečovat duchovní asistenci všem bratrským společenstvím SFŘ (srov. GK SFŘ 89,1).

Článek 2

1.         Duchovní a pastorační péče se uskutečňuje dvojí službou:

a)    bratrským úřadem altius moderamen (vyššího vedení) ze strany vyšších představených (srov.

CIC 303);

b)   duchovní asistencí bratrským společenstvím a jejich radám.

2.                  Altius moderamen má zabezpečit věrnost SFŘ františkánskému charismatu, společenství s církví a jednotu s františkánskou rodinou (GK SFŘ 85,2).

3.                  Účelem duchovní asistence je podporovat společenství s církví a s františkánskou rodinou prostřednictvím svědectví a sdílení františkánské spirituality, spolupracovat na počáteční i trvalé formaci sekulárních františkánů a projevovat bratrskou náklonnost řeholních bratří vůči SFŘ (srov. GK SFŘ 89,3; 90,1).

Článek 3

1.                  Tato dvojí služba doplňuje, avšak nenahrazuje službu sekulárních rad a ministrů, kterým je svěřeno vedení, koordinace a animování bratrských společenství různých úrovní (srov. GK SFŘ 86,2).

2.                  Je vykonávána podle těchto stanov, které jsou společné čtyřem řeholním řádům (OFM, OFMConv., OFMCap., TOR) a uskutečňuje se kolegiálně na všech úrovních vyšších, než je místní (srov. GK SFŘ 87,1; 88,5; 90,3).

Článek 4

1.         Účelem těchto stanov je vymezit jednotným a konkrétním způsobem službu duchovní a pastorační péče vůči SFŘ s přihlédnutím k jednotě tohoto řádu.

2.         Tyto stanovy byly schváleny Konferencí generálních ministrů. Jí přísluší právo měnit je a autenticky vykládat.

3.         Předpisy, které nejsou v souladu s těmito stanovami, jsou zrušeny.

Oddíl II. Úloha vyšších představených

a.         Všeobecné zásady

Článek 5

1.         Duchovní a pastorační péče o SFŘ je především povinností vyšších představených Prvního řádu a TOR (srov. Řehole SFŘ 26; GK SFŘ 85,2).

2.         Svůj úřad vykonávají prostřednictvím:

a)  ustavování místních bratrských společenství;

b)  pastoračních vizitací;

c)  duchovní asistence.

Tuto službu mohou vykonávat osobně nebo prostřednictvím delegáta (srov. GK SFŘ 86,1).

3.         Františkánští vyšší představení jsou zodpovědní za kvalitu pastorační služby a duchovní asistence, a to i v případech, kde ke jmenování asistenta je třeba předchozí schválení řeholního představeného nebo místního ordináře (srov. GK SFŘ 89,5).

4.         Kromě toho mají pečovat o formaci a zájem vlastních řeholníků ve vztahu k SFŘ a zabezpečovat specifickou přípravu asistentů, aby byli schopní a připravení (srov. GK SFŘ 87,3; Řehole SFŘ 26).

5.         Kromě toho musejí schválit interní stanovy konferencí duchovních asistentů na všech úrovních.

Článek 6

1.         Kanonické ustavení nových bratrských společenství ať se uskutečňuje na žádost sekulárních františkánů, kterých se týká, po předchozí konzultaci a ve spolupráci s radou SFŘ vyšší úrovně, ke které bude nové bratrské společenství náležet podle národních stanov. Pro kanonické ustavení bratrského společenství mimo domy nebo kostely františkánských řeholníků prvního řádu či TOR je nezbytný písemný souhlas místního ordináře (GK SFŘ 46,1).

2.         Případný přechod místního bratrského společenství do pastorační péče jiného františkánského řeholního řádu ať se uskuteční způsobem stanoveným v národních stanovách SFŘ (srov. GK SFŘ 47,2).

3.         Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství s prvním řádem a TOR.

Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k zabezpečení věrnosti františkánskému charismatu a podpoře společenství s církví a františkánskou rodinou (srov. GK SFŘ 95,1 a 3).

Článek 7

1.         Vyšší představení Prvního řádu a TOR se dohodnou na nejvhodnějším způsobu zajištění duchovní asistence pro místní bratrská společenství, aby nezůstala z vyšších důvodů bez ní (GK SFŘ 88,4).

b. Generální ministři

Článek 8

1.         Generální ministři vykonávají kolegiálně altius moderamen a pastorační asistenci vůči SFŘ jako celku (GK SFŘ 87,1).

2.         Konferenci generálních ministrů prvního řádu a TOR přísluší zejména:

a)  zabezpečovat vztahy se Svatým stolcem, pokud jde o schvalování právních či liturgických textů v jeho kompetenci;

b)  vizitovat předsednictvo mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 92,2-3);

c)  předsedat volbě předsednictva mezinárodní rady SFŘ a potvrzovat ji (srov. GK SFŘ 76,2);

d) přijmout případnou rezignaci generálního ministra SFŘ (srov. GK SFŘ 83,1).

Článek 9

1.         Generální ministři vykonávají své kompetence vůči SFŘ podle předpisů všeobecného práva, podle vlastních konstitucí a s ohledem na vlastní právo SFŘ. Jsou oprávněni ustavovat, vizitovat a navštěvovat místní bratrská společenství SFŘ asistovaná vlastním řádem.

2.         Ve vztahu k vlastnímu řádu přísluší každému generálnímu ministrovi:

a)  jmenovat generálního asistenta pro SFŘ, který pod autoritou generálního ministra vyřizuje záležitosti týkající se služby vůči SFŘ (srov. GK SFŘ 91,2-3);

b)  v případě nutnosti potvrzovat či jmenovat národní asistenty, kteří patří do jejich řádu.

c. Provinční ministři

Článek 10

1.         Provinční ministři a jiní vyšší představení vykonávají své kompetence vůči SFŘ na území své jurisdikce.

2.         Tam, kde více vyšších představených téhož řádu má jurisdikci na témže území, ať se dohodnou na nejvhodnějším způsobu kolegiálního vykonávání svého úřadu vůči oblastním a národním bratrským společenstvím SFŘ (GK SFŘ 88,5).

3.         Rovněž mají společně určit způsoby jmenování národních a oblastních asistentů, jakož i na které představené se mají národní a oblastní rady SFŘ obracet, aby si vyžádaly asistenta (srov. GK SFŘ 91,2).

Článek 11

1.         Provinční ministři a jiní vyšší představení zabezpečují duchovní asistenci pro místní bratrská společenství, která jsou svěřena jejich jurisdikci (srov. GK SFŘ 88,1).

2.         Zvláště jim přísluší ve své jurisdikci:

a)  kanonicky ustavovat nová místní bratrská společenství a zabezpečovat jim duchovní asistenci;

b)  jmenovat duchovní asistenty (srov. GK SFŘ 89,2; 91,3);

c)  duchovně oživovat (animovat), vizitovat a navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná jejich řádem;

d) nechat se informovat o duchovní asistenci poskytované SFŘ a Františkánské mládeži (srov. GK SFŘ 88,2);

Oddíl III. Úloha duchovních asistentů

a. Všeobecné zásady

Článek 12

1.         Duchovní asistent je osoba určená příslušným vyšším představeným, aby vykonávala tuto službu pro určité bratrské společenství SFŘ a Františkánské mládeže (srov. GK SFŘ 89,2; 96,6).

2.         Duchovním asistentem ať je přednostně františkánský řeholník patřící do prvního řádu nebo TOR (GK SFŘ 89,3), aby byl svědkem františkánské spirituality, bratrské náklonnosti řeholníků k sekulárním františkánům a poutem spojujícím svůj řád se SFŘ.

3.         Duchovní asistent je podle práva členem rady a kapituly bratrského společenství, kterému poskytuje asistenci. Má hlasovací právo a spolupracuje s bratrským společenstvím ve všech činnostech. Nemá hlasovací právo pouze v ekonomických otázkách a při volbách na různých úrovních (srov. GK SFŘ 90,2; 77,1-2).

Článek 13

1.         Hlavní úlohou asistenta je podporovat prohlubování františkánské spirituality a spolupracovat při počáteční a trvalé formaci sekulárních františkánů (srov. GK SFŘ 90,1).

2.         V radě bratrského společenství, na volebních či řádných kapitulách jedná s respektováním zodpovědnosti a úlohy sekulárních františkánů a dává jim přednost, pokud jde o vedení, koordinaci a animaci bratrského společenství.

3.         Aktivně se účastní a hlasuje při zvažování a rozhodování rady či kapituly. Zvlášť je zodpovědný za animaci slavení liturgie a za duchovní slovo při shromážděních rady či při kapitule.

Článek 14

1.         Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství prvního řádu a TOR se SFŘ. Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k oživení evangelního františkánského ducha, k zabezpečení věrnosti charismatu a řeholi, k poskytnutí pomoci životu bratrského společenství, k podpoře pouta jednoty SFŘ a k posílení jeho účinnějšího zapojení se do františkánské rodiny a do církve (srov. CIC 305,1; GK SFŘ 92,1; 95,1).

2.         Vizitátor upevňuje bratrské společenství v jeho přítomnosti a poslání v církvi a ve společnosti; ověřuje vztah mezi sekulárním a řeholním bratrským společenstvím; zvláštní pozornost věnuje programům, metodám a zkušenostem formace; zajímá se o spolupráci a smysl pro spoluodpovědnost mezi sekulárními představenými a duchovními asistenty; ověřuje kvalitu duchovní asistence, která je poskytována vizitovanému bratrskému společenství; povzbuzuje duchovní asistenty v jejich službě a podporuje jejich stálou duchovní a pastorační formaci (srov. GK SFŘ 95).

3.         Na žádost příslušné rady uskuteční delegát konference asistentů pastorační vizitaci s ohledem na organizaci a vlastní právo SFŘ (srov. GK SFŘ 92,2). V naléhavých a závažných případech, anebo v případě, že ministr a rada nepožádají o její vykonání, může být pastorační vizitace uskutečněna z iniciativy konference duchovních asistentů, po vyslechnutí rady SFŘ na stejné úrovni (srov. GK SFŘ 92,3).

4.         Doporučuje se vykonat pastorační vizitaci společně s bratrskou vizitací, při koordinaci jejich programů. Vizitátor či vizitátoři zavčas oznámí dotyčné radě předmět a program vizitace. Prohlédnou archiv a záznamy, včetně těch, které se týkají předchozích vizitací, voleb rady a správy majetku. O vykonané vizitaci sepíší zprávu, dodají ji k záznamům v příslušném archivu vizitovaného bratrského společenství a dají ji na vědomí radě té úrovně, která vizitaci uskutečnila (srov. GK SFŘ 93,2 a 4).

5.         Při vizitaci v místním bratrském společenství se vizitátor či vizitátoři setkají s celým bratrským společenstvím i se skupinami a sekcemi, do nichž je společenství rozděleno. Zvláštní pozornost věnují bratřím a sestrám ve formaci a těm bratřím a sestrám, kteří žádají o osobní setkání. Je-li třeba, přikročí k bratrskému napomenutí ohledně zjištěných nedostatků (GK SFŘ 93,3).

Článek 15

1.         Asistenta jmenuje oprávněný vyšší představený, po vyslechnutí rady příslušného bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91,3).

2.         Tam, kde se jmenování asistenta týká více vyšších představených téhož řádu, ať se postupuje

podle norem kolegiálně stanovených představenými s jurisdikcí na tomto území (srov. GK SFŘ 91,2; viz výše článek 10).

3.         Jmenování asistenta ať je provedeno písemně a na dobu určitou, která dohromady nepřesáhne dvanáct let.

4.         Není-li možné dát bratrskému společenství duchovního asistenta, který je členem prvního řádu nebo TOR, může příslušný vyšší představený svěřit službu duchovní asistence:

a)  řeholníkům či řeholnicím jiných františkánských institutů;

b)  sekulárním františkánům, duchovním nebo laikům, kteří jsou zvláště připraveni pro tuto službu;

c)  jiným diecézním duchovním nebo nefrantiškánským řeholníkům (GK SFŘ 89,4).

Článek 16

1.         Počet asistentů, kteří jsou členy rad různých úrovní, odpovídá počtu řádů, které poskytují asistenci místním bratrským společenstvím v rámci bratrského společenství mezinárodního, národního či regionálního.

2.         Na mezinárodní, národní a oblastní úrovni asistenti, pokud je jich více než jeden, tvoří konferenci a kolegiálně poskytují svou službu SFŘ a Františkánské mládeži (srov. GK SFŘ 90,3).

3.         Každá konference asistentů se řídí vlastním vnitřním řádem, schváleným příslušnými vyššími představenými.

4.         Národní a oblastní stanovy SFŘ stanoví počet asistentů, kteří se účastní národní či oblastní kapituly, kdo z nich to bude a jakým způsobem se budou účastnit.

b. Generální asistenti

Článek 17

1.         Generální asistenty jmenuje příslušný generální ministr, po vyslechnutí předsednictva mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 91,3).

2.         [Generální asistenti] poskytují svou službu předsednictvu mezinárodní rady SFŘ, tvoří konferenci a kolegiálně pečují o duchovní asistenci SFŘ jako celku (srov. GK SFŘ 90,3).

3.         Úlohou konference generálních asistentů je:

a)  spolupracovat s mezinárodní radou a s jejím předsednictvem při duchovní a apoštolské animaci SFŘ a zvláště při formaci sekulárních františkánů, kteří nesou zodpovědnost;

b)  koordinovat na mezinárodní úrovni duchovní asistenci poskytovanou SFŘ a Františkánské mládeži;

c)  podporovat zájem bratří a představených o SFŘ a o Františkánskou mládež;

d) zajišťovat pastorační vizitace národních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 92,2) a být přítomni na národních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76,2).

Článek 18

1.         Generální asistent má za úkol pravidelně informovat svého generálního ministra a svůj řád o životě a o činnostech SFŘ a Františkánské mládeže.

2.         Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem a udržovat stálé bratrské kontakty s asistenty svého řádu.

c. Národní asistenti

Článek 19

1.         Národní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje kompetentní vyšší představený po vyslechnutí příslušné národní rady (srov. GK SFŘ 91,2). Tam, kde se jmenování týká více vyšších představených téhož řádu, postupuje se podle norem stanovených kolegiálně představenými s jurisdikcí na národním území (srov. GK SFŘ 91,2).

2.         [Národní asistenti] poskytují svou službu národní radě a pečují o duchovní asistenci národnímu bratrskému společenství. Je-li jich více než jeden, tvoří konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně (srov. GK SFŘ 90,3).

3.         Úlohou konference národních asistentů, nebo národního asistenta, pokud je jen jeden, je:

a)  spolupracovat s národní radou v úloze duchovní a apoštolské animace sekulárních františkánů v církevním i společenském životě příslušné země, zvláště pak při formaci těch, kdo nesou zodpovědnost;

b)  zajišťovat pastorační vizitaci oblastních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 93,1-2) a být přítomni na oblastních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76,2);

c)  koordinovat na národní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a bratrskou jednotu mezi nimi;

d) podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.

Článek 20

1.         Národní asistent má za úkol informovat vyšší představené a svůj řád o životě a činnosti SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné zemi.

2.         Dále má projednávat věci týkající se služby asistence, kterou poskytuje jeho řád SFŘ a Františkánské mládeži, má navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem v příslušné zemi a udržovat bratrské a trvalé vztahy s oblastními a místními asistenty svého řádu.

d. Oblastní asistenti

Článek 21

1.         Oblastní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje oprávněný vyšší představený po vyslechnutí příslušné oblastní rady (srov. GK SFŘ 91,2). Tam, kde se jmenování týká více vyšších

představených téhož řádu, postupuje se podle norem stanovených kolegiálně představenými

s jurisdikcí na území oblastního bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91,2).

2.         [Oblastní asistenti] poskytují svou službu oblastní radě a pečují o duchovní asistenci oblastnímu bratrskému společenství. Je-li jich více než jeden, tvoří konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně (srov. GK SFŘ 90,3).

3.         Úlohou konference oblastních asistentů, nebo oblastního asistenta, pokud je jen jeden, je:

a)  spolupracovat s oblastní radou v úloze duchovní a apoštolské animace sekulárních františkánů v církevním i ve společenském životě příslušné oblasti, zvláště pak ve formaci členů, kteří nesou zodpovědnost;

b)  zajišťovat pastorační vizitaci místních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 93,1-2) a být přítomni na místních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76,2);

c)  koordinovat na oblastní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a bratrské společenství mezi nimi;

d) podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.

Článek 22

1.         Oblastní asistent má za úkol pravidelně informovat vyšší představené a svůj řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné oblasti.

2.         Dále má projednávat záležitosti týkající se služby asistence poskytované jeho řádem SFŘ a Františkánské mládeži, má navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem v příslušné oblasti a udržovat bratrské a trvalé vztahy s místními asistenty svého řádu.

e. Místní asistenti

Článek 23

1.         Místního asistenta jmenuje příslušný vyšší představený podle předpisu vlastního práva, po vyslechnutí rady příslušného bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91,3).

2.         Místní asistent podporuje jednotu jak uvnitř bratrského společenství, tak i ve vztahu k prvnímu řádu nebo TOR. Ve shodě s kvardiánem či s místním představeným se snaží o nastolení opravdu živého vzájemného společenství mezi řeholním a sekulárním bratrským společenstvím. Podporuje aktivní přítomnost bratrského společenství v církvi a ve společnosti.

Článek 24

1.         Místní asistent je spolu s radou bratrského společenství zodpovědný za formaci kandidátů (GK SFŘ 37,2) a vyjadřuje své hodnocení jednotlivých kandidátů před profesí (GK SFŘ 41,1).

2.         Spolu s ministrem uskutečňuje dialog s bratry nebo sestrami, kteří jsou v nesnázích, kteří chtějí vystoupit z bratrského společenství nebo jejichž chování je ve vážném rozporu s Řeholí (GK SFŘ 56,1-2; 58,1-2).

DOPLNĚK PRO ČESKOU REPUBLIKU

STANOV PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU

1.         Ve smyslu Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu, čl. 19.1, se stanoví:

Národní rada SFŘ se obrací s prosbou o řeholní národní asistenci na tři provinciály Prvního řádu (františkánů, kapucínů a minoritů).

2.         V České republice jsou tři národní a zároveň provinční asistenti; po jednom z každé františkánské řeholní větve. Jsou ustanovováni svým provinciálem podle vlastních konstitucí na žádost Národní rady SFŘ.

3.         Jsou členy Národní rady SFŘ.

4.         Svůj úkol plní kolegiálně. Jeden z nich je předseda a tuto funkci vykonává pouze tři roky.

Tento Doplněk schválili 1.4.2003 v Praze provinciálové Prvního řádu:

br. J. M. Vianney Dohnal OFM

br. Stanislav Gryń OFMConv.

br. Lukáš Šebák OFMCap.