Dva roky před tím, než František vrátil svou duši nebi, dlel v poustevně na místě zvaném Alverna. Tu měl od Boha vidění: viděl nad sebou muže v podobě Serafa se šesti křídly, který visel na kříži s rozpjatýma rukama a nohama u sebe. Dvě křídla měl zdvižena nad hlavu, dvě byla rozpjata k letu, dvě zahalovala tělo. Když blažený služebník Nejvyššího spatřil zjevení, byl pln údivu, ale nemohl si vysvětlit, co by mělo toto zjevení znamenat. Pronikla ho veliká blaženost a zmocnila se ho ještě větší radost, když zpozoroval milostiplný pohled Serafa, který byl nepopsatelně krásný. Ale jeho ukřižování a hořkost jeho utrpení naplňovaly Františka hrůzou. Byl zároveň smutný a radostný, blaho a bolest se v něm střídaly. Pln neklidu přemýšlel, co by mělo toto zjevení znamenat, a v touze pochopit jeho nejvnitřnější smysl, byl pln úzkosti. Zatímco rozumově nemohl stále do smyslu zjevení proniknout a jeho úžasnost a neobvyklost zaměstnávaly jeho srdce, začala se na jeho rukou i nohou ukazovat znamení hřebů týmž způsobem, jak je krátce předtím viděl na ukřižovaném muži.

Jeho ruce i nohy jako by byly vprostředku probodeny hřeby, přičemž se hlavičky hřebů objevily na rukou na vnitřní a na nohou na horní straně, na protější straně pak byly stopy hrotů. Znamení totiž byla na vnější straně rukou kulatá, na vnitřní podlouhlá. a byl vidět kousek masa, který přečníval, jako by to byly zkřivené, ohnuté konce hřebů. Stejně byly vtištěny hřeby na nohách. Také pravý bok byl jakoby kopím proboden a byla v něm jakoby zajizvená rána, z níž často teklo tolik krve, že jeho hábit i kalhoty byly nasáklé jeho svatou krví.

(1Cel 94-96)

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na La Verně byla postavena v letech 1348 - 1509. V tzv. Chodbě stigmat, která vede ke kapli stigmat, místu stigmatizace sv. Františka, můžeme vidět malby s tématikou života sv. Františka. Chodba je dlouhá 78 metrů a široká 4 metry. Byla postavená v roce 1578. Původní malby ze 17. století se dochovaly jen první tři od kaple stigmat, ostatní malby ze života sv. Františka vytvořil v nedávné době toskánský umělec Baccio M. Bacci. Asi v polovině chodby se nacházejí malá dvířka vedoucí do jeskyně, ve které se sv. František modlil a odpočíval v noci na holé skále.