Jak se svatý František postil 40 dní na jezeře Perugijském o půlce chleba

Protože svatý František, ctihodný Kristův služebník, byl v některých věcech jako druhý Kristus, daný světu pro spásu lidí, chtěl ho Bůh Otec přirovnat a připodobnit svému Synu, Ježíši Kristu, v mnohých skutcích; ukazuje se to ve ctihodné družině dvanácti druhů a v podivném tajemství posvátných ran i v nepřerušeném svatém čtyřicetidenním postu. Slavil jej takto: Když byl jednou svatý František v poslední den masopustu u jezera Perugijského v domě jednoho ctitele, u něhož zůstal na noc, obdržel od Boha vnuknutí, aby šel ten čtyřicetidenní půst slavit na jeden ostrov řečeného jezera. Svatý František prosil svého ctitele, aby ho pro lásku Kristovu dovezl ve své loďce na nějaký ostrov na jezeře, kde nikdo nebydlí, a aby to učinil noc před Popeleční středou tak, aby si toho nikdo nevšiml. Ten člověk pro velikou úctu, kterou měl k svatému Františkovi, ochotně vyplnil jeho prosbu a zavezl ho na řečený ostrov. Svatý František vzal s sebou jen dva chlebíčky. Když přijeli na ostrov a ten přítel odjížděl, aby se vrátil domů, prosil ho vlídně svatý František, aby nikomu neprozrazoval, že tam je, a aby pro něho přišel až na Zelený čtvrtek. A tak onen přítel odjel. Svatý František zůstal osamocený. Poněvadž tam nebyl žádný příbytek, kam by se mohl uchýlit, vešel do jednoho velmi hustého živého plotu, který mnoho trní a stromků upravilo na způsob budky nebo na způsob jakéhosi pelechu; v takovém místě jal se v modlitbě rozjímat o nebeských věcech. Zůstal tam po celý čtyřicetidenní půst, aniž jedl a pil, kromě půlky jednoho z oněch chlebíčků, jak shledal jeho ctitel, když se k němu o Zeleném čtvrtku vrátil. Ten nalezl ze dvou chlebů jeden celý a půlku druhého. A má se za to, že tu půlku snědl svatý František z úcty k postu Krista požehnaného, který se postil čtyřicet dní a nocí a nepožíval žádného hmotného pokrmu. A tak tou půlkou chleba zapudil od sebe jed marné chvály a po Kristově příkladu postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Potom na tom místě, kde svatý František uskutečnil tak podivuhodnou zdrženlivost, učinil Bůh pro jeho zásluhy mnoho zázraků. Proto tam lidé počali stavět domy a bydlet tam. V krátké době bylo tam postaveno pěkné a velké městečko, je tam klášter bratří, nazývaný Klášter na ostrově, a doposud muži i ženy toho městečka mají velikou úctu k tomu místu, kde svatý František slavil čtyřicetidenní půst ke slávě Kristově. Amen.

(Kvítky, 7. kapitola) 

Tento půst vykonal sv. František na ostrově Isola Maggiore v jezeře Lago Trasimeno od 16. února 1211 a strávil tam 42 dní. Pobyt sv. Františka na ostrově připomíná kaple a také pramen se sochou sv. Františka.

Na nejvyšším místě ostrova je také kostel sv. Michaela se vzácnou freskovou výzdobou.