Novější část města je soustředěna v údolí kolem baziliky Panny Marie Andělské. Uvnitř této baziliky nalezneme kapli Panny Marie Andělské z Porciunkuly.

Jak pokorně získal kostel Panny Marie Andělské od opata řádu svatého Benedikta v Assisi a jak si přál, aby tam bratři vždycky pokorně přebývali

Když blažený František viděl, že Pán chce rozmnožit počet bratří, řekl jim: »Nejdražší bratři a moji synové, vidím, že Pán nás chce rozmnožit. Proto se mi zdá, že bude dobré i zbožné získat od biskupa nebo kanovníků svatého Rufina nebo od opata svatého Benedikta nějaký kostel. Bratři by se měli kde modlit hodinky a vedle měli malý, chudý domek z hlíny a země, kde by si mohli odpočinout a pracovat. Toto místo není důstojné ani vhodné pro bratry, když nás chce Pán rozmnožit. Zvlášť ale proto, že nemáme kostel, kde bychom se modlili hodinky. a kdyby nějaký bratr zemřel, nebylo by vhodné pochovat ho jen tak nebo v kostele světských kněží.« Tehdy byl ještě svatý František s bratřími u potoka Rivo Torto u Assisi. Zemřelí kněží a klerikové byli vesměs pochováváni pod dlažbu kostelů.

Bratři s tím návrhem všichni souhlasili. Šel tedy František k biskupu assiskému a přednesl mu svou prosbu. Ale biskup jej odmítl: »Bratře, nemám žádný kostel, který bych vám mohl dát.« a tak ho zklamali i kanovníci.

Do třetice šel k opatu sv. Benedikta na horu Subasio. a hle, opat byl pohnut jeho zbožností a svolal mnichy. A protože Bůh pomáhal svou milostí, daroval blaženému Františkovi a jeho bratrům kostel blahoslavené Panny Marie na »Částce«. Nazýval se tak podle nepatrné rozlohy a chudého zařízení. Přitom mu opat řekl: »Hle, bratře, vyhověli jsme tvému přání. Ale přejeme si, aby to místo bylo hlavou všech vás, jestliže vás Pán rozmnoží.«

Blažený František i bratři souhlasili a světec se velmi radoval, že to místo bylo darováno bratřím. a zvláště i proto, že byl zasvěcen Matce Kristově a byl tak chudičký a jmenoval se na »Částce«. To se mu velmi hodilo, aby byl hlavou a matkou chudých Menších bratří. Jmenoval se »Porciunkula« také proto, že se tak i v minulosti jmenovala okolní pole.

Blažený František říkával: »Pán chtěl, aby bratři nedostali jiný kostel a nestavěli si nový, protože tím se vyplnila předpověď o příchodu Menších bratří.« a ač byl chudý a sešlý, přece obyvatelé Assisi i okolí velmi ten kostel ctili, a ctí jej dodnes a denně četněji přicházejí. Proto hned, jak se tam bratři usadili, Pán den ode dne rozmnožoval jejich počet. a dobrá pověst o nich roznesla se celým spoletským údolím i celým světem. v  dřívějších dobách jmenoval se ten kostelík »Panna Maria Andělská«, protože podle podání bývalo tam slyšet andělský zpěv.

Blažený František, mistr dobrý a zkušený, chtěl založit svůj dům, to je řád, na pevné skále chudoby. Proto, i když opat a mniši mu darovali kostel dobrovolně, přece jim posílal každoročně košík ryb zvaných »lasek« na znamení větší pokory a chudoby. Bratři neměli mít žádné místo za vlastní a  neměli bydlet v některém klášteře, který by jim patřil, proto také neměli nad domy žádnou moc a nemohli je prodat. Za to, že bratři nosili mnichům každý rok ryby, tito jako odměnu pokory a dobré vůle svatého Františka dávali bratřím sud oleje.

(Zrcadlo dokonalosti 54)