Dopis národního ministra k životu Sekulárního františkánského řádu a k nastávající národní kapitule

Dovolte mi, abych vám všem v osobním dopise napsal myšlenky, které mám na srdci, za posledních devět let mé služby v národní radě a myšlenky ke svolání národní kapituly 17.9.-19.9.2021 na Hostýn. Dopis a přílohy ke svolání kapituly obdrží ministři v dalším dopise spolu s návodem k projednání na vašich nejbližších setkáních. Prosím, aby se vaše setkání místních společenství uskutečnila nejpozději v červnu, aby přihlášky vámi zvolených delegátů byly poslány do 30.6.2021 sekretářce řádu sestře Zdeně Nečadové.

Uvědomuji si, že při samotné národní kapitule není mnoho času na dlouhé řečnění a ani čas vše důkladněji prodiskutovat, či dokonce vyřešit. Proto se každoročně setkáváme začátkem roku na setkání ministrů a proto je nyní navíc třeba se na kapitulu připravit doma. Vše můžeme promýšlet a prodiskutovat předem. V přílohách dopisu o svolání národní kapituly se dočtete podněty, jak postupovat ve vašich společenstvích v přípravě na kapitulu. Pište své další návrhy, ptejte se na to, co je vám nejasné. V podstatě jde o to uvědomit si, co už jsme udělali a co bychom mohli vylepšit či dokonce změnit. Ale hlavně už nyní můžeme připravovat svá srdce na slavnostní setkání a posíleni Duchem svatým, můžeme už nyní zvětšit naše rozhodnutí žít s řádem, mít o něj starost.

Sekulární františkánský řád 21. století a první františkáni

Jsme spolupracovníci na Božím díle (1Kor 3,9) Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu... (zbytek dočtete v Písmu Svatém)  (1 Kor 13,5-28)

Patříme Svaté Trojici. Otec poslal svého Syna a ten nám poslal pomocníka Ducha svatého. Bůh pak povolal sv. Františka s jeho horoucí touhou zapálit celý svět, srdce lidí pro Kristovu lásku a pro hlubší prožívání všech dober, které nám Bůh nabízí. A my sekulární františkáni jsme se rozhodli jej v této cestě následovat jako členové třetího řádu, který pro nás založil. Nejsme první řád, ale přesto se v mnohém jejich životem řídíme a mnohému se ještě můžeme naučit.

• První františkáni se dělili o svůj čas a hmotné věci s malomocnými a chudými.
  • Velké množství našich současných členů pečuje láskou nejen o přestárlé členy našeho řádu, ale mnozí slouží jako dobrovolníci v pastoraci nemocných a seniorů v léčebnách, domovech důchodců a nemocnicích. Jarního semináře 2021 se přes internet účastnilo 33 našich členů a jejich odborné zkušenosti, které prezentovali v oblasti péče a pastorace, svědčili o jejich dlouholeté praxi.
  • Do oblasti péče o druhé patří také častá služba našich členů v Charitě a jiných pečujících neziskových organizací či zařízeních (např. v Domácím Hospicu Nablízku).
  • A určitě své místo má velká štědrost, kterou projevujete svými dobrovolnými dary ve prospěch zubožených ve světě i ve prospěch našeho národního řádu. Vaše touha se rozdělit o své prostředky je františkánsky skvělá.
• První františkáni putovali do velmi vzdálených krajů
  • Sekulární františkáni mají velkou potřebu nést svá přání a modlitby na místa promodlená staletími a zároveň zvou na poutě i své rodinné příslušníky a další poutníky z farnosti, aby měli příležitost sdílet s nimi o svůj růst ve františkánství. Nechceme putovat jen sami, ale ve společenství druhých lidí.
• František a mnoho jeho následovníků byli využíváni ke kázání evengelia
  • Organizujeme pro své okolí duchovní obnovy. Zvláště obnovy pro místní oblasti jsou velmi důležité, protože na ně zveme lidi, které osobně známe.  Národní rada je vždy připravena vaše oblastní akce podporovat.
  • Naše publikační činnost pro národní společenství je aktivní a jistě dostane v budoucnu i jasnější řád a vždy budeme hledat další autory či redaktory. Vítáme vaše příspěvky do Zpravodaje, fotografie z vašich společenství a vítané jsou ilustrace, pokud někdo máte obdarování kreslit.
• František i jeho bratři byli Pánem vysíláni na misie do vzdálených zemí.
  • Misijní území pro nás je především naše země - Česká republika.
  • Prvními vlaštovkami nové evangelizace se staly Františkánská stezka v Hradci Králové, motorkářské a kající pouťě na Sv. Antonínek, nebo exercicie Eliase Velly na Velehradě. Právě těchto akcí se účastní lidé mimo náš řád. První evangelizační publikací bude i Kniha 800 let na cestě evengelia se sv. Františkem – 1.díl, která vyjde v červnu letošního roku a je určena především pro širokou veřejnost. Druhý díl knihy bude sloužit jako doplňkový text pro seznamování noviců s životem v našem řádu a bude mít formu Kroniky posledních sta let řádu. Vyjde v srpnu.
  • Někteří naši členové pracují s mládeží. Skaut, Salesiánská mládež a pod. I to jsou naše misie mimo náš řád. Možná se časem najde mezi námi někdo, kdo se častěji účastní akcí františkánských prvních řádů pro mladé. Být s mladšími. Nic víc. Tak jako když jsou babičky se svými vnuky. Být s těmi, co mají rádi sv. Františka. (Tedy ne proto, abychom se z mladých snažili udělat naše členy).
• František vždy hájil pana papeže, měl úctu ke kněžím a biskupům a uznával autoritu církve.
  • Někteří naši členové mají nadání pro sledování znamení dnešní doby, mají pochopení pro směr, kterým se vydávají současní papežové a biskupové a snaží se nám zprostředkovat jejich myšlenky pro naše hlubší pochopení. Čtení rozborů a úvah nemusí být vždy snadné, ale má v nás probudit touhu nezastavit se a vytrvale pokračovat v naší františkánské pouti a to právě v časech, které se stak rychle mění.
  • Někteří členové nás s radostí upozorňují i na jiné nefrantiškánské organizace, které se ale řídí františkánskou spiritualitou, nebo některou její částí a mohou nám být v mnohém vzorem. Nejsme jediní, kdo obdivují sv. Františka z Assisi.
  • Do služby církvi patří obětavá služba některých našich členů při místních farnostech, na biskupství a jiných církevních organizací. Do ní patří i naše služba farním společenstvím, matkám s dětmi, ženám a dalším farním společenstvím.
  • Do církve patří především naše velká františkánská rodina. První, druhé, třetí řády, kongregace, instituty atd. Kam jinam bychom měli napřít svoji touhu pomáhat? Především se chceme nabízet jako spolupracovníci celé františkánské rodině. Mnozí z nás se scházejí v klášterech a snaží se být naší "matce" nápomocni podle svých sil.
  • A ještě maličkost? Možná bychom neměli zapomínat za svá příjmení psát příslušnost k našemu řádu: OFS (Jsme členy:  Ordo Franciscanus saecularis, stejně jako jsou naši bratři např OFM). Maličkostmi začínají velká rozhodnutí v našem srdci.
• František i jeho druhové věnovali podstatnou část svého času a života hluboké vnitřní modlitbě.
  • Každodenní modlitba nás všechny spojuje. Každodenní ranní chvály, nešpory a kontemplace, středeční modlitby za františkánskou rodinu a pak naše vnitřní modlitba a kontemplace.
  • I v této soukromé oblasti se však můžeme zapojit do osobní služby všem lidem. Např. tím, že se přihlásíme do modlitebního týmu (vede jej H. B. Reichsfeld OFS). Služba spočívá v tom, že mailem (sms) dostaneme prosbu o modlitbu od některých trpících jednotlivců. Naší odpovědí může být i jen krátká modlitba 'Otče náš' za jejich úmysl. Tedy nic složitého. Nakonec Bůh nepotřebuje  radit, co má udělat, ale hlasu našeho srdce naslouchá s velkou láskou.
• František miloval své bratry a těšil se na společné setkání s nimi
  • Nescházíme se proto, že máme pravidlo se scházet, nebo abychom splnili reguli, ale protože toužíme se sdílet, podporovat se ve vzájemném porozumění a povzbuzovat se v dobrém a vytvářet ovzduší víry a naděje pro posilu naší duše. Bratrství se musíme stále učit. K bratrství jsme byli povoláni.
  • S přibývajícím věkem se vzájemně učíme přijímat nemoci i vzrůstající obtíže. Je úžasné jak o sebe ve společenstvích s láskou mnozí pečujeme.
• Pán daroval Františkovi další bratry. Daroval mu lidi.
  • Patříme do velké františkánské rodiny. Jsme bratři a sestry. Žít bratrství je ale velmi těžké. Nejde o to se jen snášet, vzájemně se vydržet, ale jde o to naučit se opravdu milovat. Jde o to, mít touhu druhým sloužit. Bratrství a služba je námět, kterým se bude letos zabývat generální kapitula našeho řádu v Římě.
  • I my jsme byli do řádu povoláni (různými způsoby) a stali jsme se dary na lidech. A stejně jako Františkovi noví bratři převzali postupně mnohé jeho úkoly a službu i my můžeme postupně přebírat mnohé služby v řádu. Myslím tím, že se o službu můžeme rozdělit. Služba se nemusí skládat z jednoho velkého balíku pro jednotlivce, ale z mnohých malých balíčků. Každý prostě přiložíme ruce k dílu podle svého obdarování. Nemusíme k tomu být členy národní rady. Jen se národní radě nabídněme ke spolupráci. Jsme členy řádu, a proto už nežijeme sami pro sebe. Právě o smyslu pro spoluzodpovědnost za život v řádu bylo nedávné Instrumentum laboris. (Je na webu v aktualitách pod heslem oživovat a vést) a službě v řádu se bude věnovat i generální kapitula letos v Římě
  • Tím, že jsme složili slib profese v našem řádu, jsme potvrdili, že naším povoláním je žít a hájit spiritualitu sv. Františka z Assisi věrného následovníka Krista Ježíše a to především naším osobním životem a pak i službou ostatním. Každý z nás je naším Pánem povolán k nějaké službě v řádu a měl by své povolání opravdu využít, aby nebyl jako ten služebník, který svou hřivnu zakopal.
• Tři otázky k rozjímání:
  • Ježíš Kristus nám daroval člověka – sv. Františka z Assisi. Jak mne Františkovo myšlení a bratrská láska inspiruje v mém osobním životě?
  • Papež, Petrův nástupce nám daroval koncem 20. století samostatný Sekulární františkánský řád. Jak se moje členství v řádu projevuje v praktickém životě v řádu a v církvi?
  • Jak bych mohl pomáhat národnímu společenství uvádět ve známost a podporovat spiritualitu sekulárních františkánů na celém území  národního bratrského společenství? (GK 66/b)

Nebojte se zapojit do služby národní rady. Služba bude lehčí, bude-li nás v radě více než doposud. Daleko lépe se rozdělíme o radost ze služby druhým.  (Více radosti je v dávání, než v přijímání).  Více hlav a srdcí může více přispět k rozvoji našeho sekulárního františkánství v novém tisíciletí.

Nejspíše je potřeba, abychom hledali nové přístupy k naší víře, k našim skutkům, k našemu františkánskému životu ve 21. století. Možná budou potřeba nové formy naší služby, nové způsoby  prezentace řádu, odvážněji se hlásit k našemu členství v řádu a to nejen slovy, ale hlavně františkánským způsobem života, jehož největší předností je radost ze života spolu s živým Pánem.

Děkuji vám za vaší horlivou službu ve společenství i pro národní radu a především za vaši lásku k celému společenství františkánské rodiny a k sv. Františkovi.

Pokoj a dobro a radost vám přeje

Národní ministr SFŘ v ČR

Luboš Kolafa OFS