Etapy v březnovém a dubnovém termínu se z důvodu „koronavirového“ nemohly uskutečnit. Ale, jak se jen v květnu trochu uvolnila příslušná opatření, tak jsme vyrazili na 3 etapu. Konkrétně v počtu dvaceti poutníků v pátek 8. 5. ze Sadské od kostela svatého Apolináře za krásného příjemného počasí po pěkné cyklostezce do Poděbrad a dále okolo Labe na slavníkovské hradiště v Libici a dále přes Cidlinu do Velkého Oseka. A jelikož epidemiologická situace ještě neumožnila přespání v hotelu, dojeli jsme si domů, ale hned druhý den v sobotu 9. 5. jsme pokračovali 4. etapou z Velkého Oseka, kterou jsme zahájili opět v počtu dvaceti v kostele Božského Srdce Páně. Počasí bylo opět velmi příjemné, cesta až do Týnce nad Labem vedla většinou lesem. A v poslední části do Chvaletic se šlo po břehu Labe. Obě etapy byly stejně dlouhé - 22 km.

Přestože „koronavirová“ opatření se uvolnila, nebylo ještě možné využívat ubytovací kapacity. A tak další dvě etapy jsme putovali ve dvou následujících sobotách. Na 5. etapu 16. května se nás sešlo 21 v Chvaleticích u benzinové pumpy, odkud jsme opět za slunečného počasí přišli do Železných hor, kde při první zastávce jsme si připomněli při Chvalozpěvu stvoření 5. výročí vydání encykliky Laudato Si. Obloukem jsme obešli chvaletickou elektrárnu až k zámku ve Zdechovicích. Další trasa nás vedla po klidných silničkách k zámku v Cholticích. Zde jsme využili dalšího dobrodiní – otevření zahrádek při restauracích, a tak v Zámecké zahrádce došlo na polévku, pivo, event. i kávu. A po tomto občerstvení jsme lehce zdolali poslední úsek přes Svinčany okolo nádherného kostela svatého Vavřince k nádraží v Heřmanově Městci (celkem 23 km).

6. etapa již byla „mokrá“, takže nás 16 poutníků zahájilo putování 23. května úvodem k modlitbě růžence v předsíňce farního kostela sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci. Déšť postupně ustával, a tak jsme při modlitbě růženců si užívali i okolní nádhernou přírodu. Milé překvapení nás čekalo ve Slatiňanech, kde po prohlídce farního kostela svatého Martina jsme byli pozvání do altánu na farní zahradě s bohatým občerstvením (viz foto). Snadno a v pohodě jsme potom došli na náměstí v Chrastu (celkem 22 km). Zde nás dostihl při nastupování a odjezdu velký liják.

Pane, děkujeme, že jsme opět mohli v putování a modlitbách růženců pokračovat v cestě na Velehrad.

František Reichel