Stanovy mezinárodního bratrského společenství

Provincie bratří františkánů

č.j.: 108/07

Potvrzuji, že se český překlad Stanov mezinárodního bratrského společenství Sekulárního františkánského řádu shoduje s italským textem schváleným 18. listopadu 2002 generální kapitulou SFŘ.

V Praze 16. září 2007                                                               br. Jan Maria Vianney Dohnal OFM

provinční ministr

 

Stanovy mezinárodního bratrského společenství
Sekulárního františkánského řádu

Schválené 18. listopadu 2002 generální kapitulou SFŘ

 

Úvod

Sekulární františkánský řád je v církvi veřejným sdružením (GK 1.5). „Člení se na bratrská společenství na různých úrovních: místní, oblastní, národní a mezinárodní“ (Řehole 20), která vzájemně spolupracují podle předpisů Řehole a Generálních konstitucí.

Sekulární františkánský řád vydává a přijímá tyto stanovy k podpoře života mezinárodního bratrského společenství a pro zajištění jeho organizace a činnosti (srov. GK 6.1; CIC 304.1).

Mezinárodní bratrské společenství

 

Vymezení pojmu a organizace

Článek 1

Mezinárodní bratrské společenství Sekulárního františkánského řádu (FIOFS):

1.       Je tvořeno organickou jednotou všech katolických sekulárních františkánských bratrských společenství na celém světě. Je identické s celým SFŘ a je v církvi samostatnou právnickou osobou (srov. Řehole 2; GK 69.1);

2.       je organizováno a působí v souladu s Řeholí, s Generálními konstitucemi, s Rituálem a s těmito stanovami (srov. GK 69.1);

3.       je vedeno, koordinováno a animováno mezinárodní radou Sekulárního františkánského řádu (CIOFS), jejím předsednictvem a generálním ministrem (nebo mezinárodním předsedou), kteří zajišťují dodržování a naplňování Řehole, Generálních konstitucí a Rituálu (srov. GK 69.2; 92.2);

4.       má své sídlo v Římě v Itálii a jeho oficiální název je ORDO FRANCISCANUS SAECULARIS;

5.       pro komunikaci a korespondenci užívá čtyři oficiální jazyky: angličtinu, francouzštinu, italštinu a španělštinu.

 

Řídící orgány mezinárodního bratrského společenství

Článek 2

Řídícími orgány mezinárodního bratrského společenství SFŘ jsou:

—     mezinárodní rada SFŘ;

—     předsednictvo mezinárodní rady SFŘ;

—     generální ministr.

 

Mezinárodní rada

Složení

Článek 3

Mezinárodní radu (srov. GK 70.1) tvoří:

—     členové mezinárodní rady zvolení národními bratrskými společenstvími;

—     sekulární členové předsednictva mezinárodní rady SFŘ;

—     zástupci Františkánské mládeže;

—     čtyři generální asistenti SFŘ.

 

Členové mezinárodní rady zastupující národní bratrská společenství

 

Článek 4

1.       Každé národní bratrské společenství, oficiálně ustavené předsednictvem mezinárodní rady SFŘ podle předpisů Generálních konstitucí, má právo na jednoho zástupce v mezinárodní radě (srov. GK 66.2.g).

2.       Vznikajícím národním bratrským společenstvím může být zajištěno zastoupení v mezinárodní radě SFŘ se souhlasem předsednictva:

  1. prostřednictvím člena mezinárodní rady z některého sousedního národního bratrského společenství;
  2. utvořením skupiny národních bratrských společenství, která spojuje podobná situace a charakteristika. Skupina má právo na jednoho člena mezinárodní rady. Aby bylo zajištěno spravedlivé zastoupení v mezinárodní radě SFŘ, navrhnou tato národní bratrská společenství předsednictvu mezinárodní rady SFŘ rovněž způsob jejich rotace nebo střídání.

Článek 5

1.       Zástupcem národního bratrského společenství, na které se vztahuje článek 4.1, může být v souladu s vlastními národními stanovami národní ministr nebo člen národní rady, který je výslovně zvolený do mezinárodní rady. Volí jej národní kapitula v souladu s Generálními konstitucemi, s těmito stanovami a s vlastními národními stanovami.

2.       Podle stejných předpisů zvolí národní kapituly jednoho náhradníka člena mezinárodní rady.

3.       Při volbě členů mezinárodní rady, na které se vztahuje článek 4.2.b těchto stanov, se postupuje podle návrhu, na němž se shodnou všechna národní bratrská společenství, kterých se to týká. Jestliže se bratrským společenstvím nepodaří dosáhnout shody, předsednictvo jmenuje člena mezinárodní rady z navrhovaných kandidátů a informuje o tom příslušné rady.

4.       Období služby členů mezinárodní rady a jejich náhradníků je tříleté. Mohou být opětovně zvoleni na následující období podle předpisů Generálních konstitucí, čl. 79.3.

Členové mezinárodní rady zastupující Františkánskou mládež

 

Článek 6

Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ určí po poradě s národními radami SFŘ a Františkánské mládeže počet členů mezinárodní rady zastupujících Františkánskou mládež (maximálně šest) a způsob jejich volby (GK 97.5).

 

Úkoly členů mezinárodní rady

 

Článek 7

1.        Úkolem členů mezinárodní rady SFŘ je (srov. GK 75):

  1. účastnit se generální kapituly;
  2. hovořit na generální kapitule jménem národního bratrského společenství, které zastupují, a předkládat záležitosti, které jim byly svěřeny na základě rozhodnutí rady jejich národního bratrského společenství;
  3. způsobem, který stanoví předsednictvo, předkládat generální kapitule zprávu připravenou a schválenou jejich národní radou, včetně aktuálních statistických údajů;
  4. informovat své národní bratrské společenství o rozhodnutích a krocích učiněných generální kapitulou;
  5. udržovat častou a pravidelnou komunikaci a dialog s předsednictvem mezinárodní rady SFŘ, s generálním ministrem, se sekretariátem i s vlastní národní radou.

2.       Výše uvedené úkoly platí s příslušnými úpravami pro členy mezinárodní rady, kteří zastupují vznikající národní bratrská společenství nebo bratrská společenství Františkánské mládeže. Kromě toho mají společně s předsednictvem mezinárodní rady SFŘ přispívat k rozvoji a upevnění bratrských společenství, která zastupují.

Uprázdněné služby a sesazení

 

Článek 8

1.       Jestliže se uprázdní služba člena mezinárodní rady z důvodu úmrtí, rezignace nebo jiné překážky trvalého charakteru, přebírá zvolený náhradník (čl. 5.2) jeho službu až do konce období, na které byl člen mezinárodní rady zvolen. Příslušná národní rada o tom informuje předsednictvo mezinárodní rady SFŘ a do šesti měsíců zvolí nového náhradníka.

2.       Žádost o rezignaci na službu člena mezinárodní rady musí být předložena písemně vlastní národní radě, která je oprávněna ji přijmout.

3.       Sesazení člena mezinárodní rady, který dlouhodobě formálně či skutkem neplní své povinnosti, přísluší národní radě, jíž je členem. Rozhoduje se o tom v tajném hlasování po předcházejícím bratrském rozhovoru s dotyčným (srov. GK 84.3). V případě nečinnosti národní rady se postupuje podle ustanovení Generálních konstitucí, čl. 84.6.

Zasedání mezinárodní rady

 

Článek 9

Mezinárodní rada, která se schází na shromáždění, tvoří generální kapitulu Sekulárního františkánského řádu (srov. GK 70.3). Účastníci generální kapituly s plnými právy jsou určeni čl. 3 těchto stanov. V případě volební kapituly jsou účastníky i členové jak odstupujícího, tak i nového předsednictva.

 

Generální kapitula

 

Článek 10

1.       Generální kapitula:

a.       je nejvyšším řídícím orgánem SFŘ s legislativní a volební pravomocí i s právem rozhodovat (srov. GK 70.3);

  1. je svolávána generálním ministrem se souhlasem předsednictva mezinárodní rady SFŘ pokud možno 6 měsíců předem a v každém případě ne později než 3 měsíce předem. Svolání se oznamuje v oficiálních jazycích mezinárodní rady (srov. GK 74.2.b);
  2. schází se jako volební kapitula každých šest let (srov. GK 70.4) k volbě generálního ministra a sekulárních členů předsednictva mezinárodní rady SFŘ;
  3. schází se na plenárním zasedání nejméně jedenkrát mezi dvěma volebními generálními kapitulami;
  4. udává směr rozvoje života SFŘ;
  5. je kompetentní pro praktický výklad Generálních konstitucí (srov. GK 5.2);
  6. vyjasňuje a řeší otázky a/nebo problémy, které jí byly předloženy;
  7. vyjadřuje se ke zprávě generálního ministra;
  8. vyjadřuje se k účetní zprávě a ke kontrole hospodaření předsednictva a jeho správy majetku;
  9. schvaluje tříletý rozpočet mezinárodního bratrského společenství a předsednictva, ve kterém jsou stanoveny předpokládané výdaje a výše ročního finančního příspěvku na člena.

2.       Podle úsudku předsednictva mohou být na generální kapitulu přizváni pozorovatelé a odborníci jako poradci.

3.       Generální kapitula probíhá podle svých vlastních předpisů.

4.       Usnesení, ujednání a rozhodnutí učiněná generální kapitulou musí být schválena absolutní většinou, tj. nadpoloviční většinou přítomných (srov. kán. 119 CIC), kromě případů, kdy se vyžaduje kvalifikovaná většina, tj. dvě třetiny přítomných.

5.       Návrhy, které byly schváleny jako doporučení nebo přání a které vyžadují další zkoumání předsednictvem nebo zvláštními studijními komisemi jmenovanými předsednictvem, mají pouze informativní charakter.

 

Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ

 

Složení předsednictva

 

Článek 11

1.       Předsednictvo tvoří (srov. GK 72.1):

—     generální ministr;

—     zástupce ministra;

—     sedm členů předsednictva;

—     jeden člen Františkánské mládeže;

—     čtyři generální asistenti SFŘ.

2.       Každá volební generální kapitula stanoví na základě jazykových, kulturních a zeměpisných kritérií oblasti, které budou zastupovat (srov. GK 72.2).

 

Volba předsednictva

Článek 12

1.       Generální kapitula SFŘ volí sekulární členy předsednictva mezinárodní rady SFŘ podle předpisů Generálních konstitucí SFŘ a těchto stanov.

2.       Při jejich volbě je třeba brát v potaz (GK 77.3):

a.       způsobilost a ochotu věnovat se záležitostem řádu na mezinárodní úrovni;

b.       znalost jednoho ze čtyř oficiálních jazyků SFŘ kromě mateřského jazyka, pokud tento není jedním z oficiálních jazyků mezinárodního bratrského společenství.

3.       Členové předsednictva jsou zvoleni absolutní většinou v prvních dvou skrutiniích, v případě třetího skrutinia je zvolen kandidát s největším počtem hlasů (srov. GK 78).

4.       Generální ministr, zástupce ministra a členové předsednictva mohou být zvoleni pouze na dvě po sobě jdoucí šestiletí (GK 79.4).

5.       Není-li zvolený generální ministr přítomen na kapitule, musí na ni být neprodleně přizván. Jestliže se nemůže dostavit, dotaz, zda přijímá volbu, bude vyžádán co nejefektivnějším a nejspolehlivějším způsobem. Jakmile kapitula obdrží přijetí volby, pokračuje pod vedením zástupce ministra a v případě jeho nepřítomnosti pod vedením profesně v SFŘ nejstaršího člena předsednictva.

6.       Období služby členů předsednictva je šest let. Tato služba je neslučitelná se službou národního ministra a službou člena mezinárodní rady.

 

Úkoly předsednictva

 

Článek 13

1.       Kromě úkolů uvedených v čl. 73 Generálních konstitucí, předsednictvo mezinárodní rady SFŘ odpovídá:

a.       za vyjasňování specifických bodů Generálních konstitucí s platností do následující generální kapituly (srov. GK 5.3);

b.       za stanovení kritérií pro zajištění odpovídající formace a přípravy vedoucích a formátorů; za spolupráci při stanovení kritérií pro formaci a přípravu duchovních asistentů;

c.       za zajištění garance práv mezinárodního bratrského společenství na občanskoprávní rovině;

d.       za poskytnutí souhlasu generálnímu ministrovi se svoláním generální kapituly (srov. GK 74.2.b);

e.       za péči o vznikající bratrská společenství (srov. GK 46.3) a za to, aby se obvykle prostřednictvím člena předsednictva, kterému to přísluší, postaralo o jejich založení, růst a zrání;

f.        za schvalování ustavení nových národních bratrských společenství (srov. GK 65.2);

g.       za schvalování národních stanov (srov. GK 6.2);

h.       za rozhodování o bratrských vizitacích v radách národních bratrských společenství, a to i nevyžádaných, pokud to okolnosti vyžadují (srov. GK 92.3);

i.         za prošetření a rozhodnutí všech sporů, které mohou nastat v bratrských společenstvích na různých úrovních, jen pokud se k nim již vyjádřila rada nižší úrovně. Odvolání proti rozhodnutí o řešené záležitosti může být podáno pouze Svatému stolci (srov. GK 59; 84.4);

j.         za rozhodnutí poskytnout, zdá-li se to vhodné, členům předsednictva pravomoc zákonného zastupování, kromě toho, co je již v kompetenci generálního ministra;

k.       za rozhodování ve věci použití dostupných finančních prostředků a obecně o ekonomických záležitostech mezinárodního bratrského společenství;

l.         za vytvoření komisí nezbytných pro zajištění úkolů a cílů stanovených generální kapitulou a za pověřování jednotlivých členů předsednictva specifickými úkoly;

m.     za garanci a za schvalování věrných překladů oficiálních dokumentů SFŘ;

n.       za vyžádání vhodných a připravených generálních asistentů u příslušných generálních ministrů prvního řádu a TOR, kterým přísluší jejich jmenování (GK 91.2.a);

o.       za potvrzení členů mezinárodní rady, kterých se týkají čl. 4.2.b a 6;

p.       za jmenování generálního sekretáře a pokladníka;

q.       za rozdělení odpovědnosti za komunikaci mezi členy předsednictva a národními radami, které patří do oblasti, za niž odpovídají.

2.       Předsednictvo svěří jednomu ze svých členů úkol zvlášť pozorně sledovat oblast spravedlnosti, míru a ochrany stvoření, oblast ekumenického a mezináboženského dialogu a situace, které vyžadují okamžité jednání.

3.       Pro usnadnění práce generálního ministra může předsednictvo určit jednoho ze svých členů, aby podrobně sledoval agendu sekretariátu, aby totiž byla rozlišena běžná agenda od té, která vyžaduje okamžité oznámení generálnímu ministrovi. Tento člen předsednictva může být generálním ministrem pověřen k tomu, aby zajišťoval běžný styk s generálními kuriemi prvního řádu a TOR, s církevními úřady a občanskými autoritami, které sídlí v Římě, přičemž pravidelně generálního ministra informuje a řídí se jeho pokyny.

 

Úkoly členů předsednictva

 

Článek 14

1.       Úkoly členů předsednictva jsou:

a.       v duchu kolegiality se spolupodílet na animaci, vedení a koordinaci celého řádu, za které odpovídá generální ministr (srov. GK 73.b);

b.       účastnit se zasedání předsednictva a generální kapituly;

c.       vykonávat činnosti, které jim byly předsednictvem svěřeny;

d.       být ve stálém styku se členy mezinárodní rady a s národními radami v oblasti, za kterou odpovídají;

e.       podporovat mezinárodní kontakty v oblasti, za kterou odpovídají.

2.       Pokud to situace vyžaduje, může předsednictvo svěřit pomoc při animaci národních bratrských společenství členovi předsednictva příslušné oblasti.

3.       Předsednictvo může pověřit jednoho ze svých členů koordinací případných kongresů, zasedání, atd. národních bratrských společenství příslušné oblasti a aktivní spoluprací při jejich organizaci.

4.       Výše uvedené úkoly se s vhodnými úpravami vztahují na člena předsednictva, který zastupuje Františkánskou mládež.

 

Zasedání předsednictva

 

Článek 15

1.       Předsednictvo zasedá nejméně jedenkrát ročně, anebo pokud si to vyžádá alespoň třetina jeho členů.

2.       Aby byla rozhodnutí předsednictva platná, musí být přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů.

3.       Na zasedání předsednictva mohou být za účelem konzultace a poskytnutí informací přizváni členové mezinárodní rady, odborníci a pozorovatelé.

4.       Zasedání předsednictva se účastní bez práva hlasovat generální sekretář a pokladník, pokud je to nutné k tomu, aby mohli vykonávat své úkoly.

 

Uprázdněné služby a sesazení

 

Článek 16

1.       Jestliže se kvůli překážce trvalého charakteru uprázdní služba generálního ministra, přebírá zástupce ministra jeho službu do konce období, na které byl ministr zvolen (srov. GK 81.1).

2.       Na místo zástupce ministra zvolí předsednictvo mezinárodní rady SFŘ jednoho ze svých členů s platností do příští volební generální kapituly (srov. GK 81.2).

3.       Jestliže se uprázdní služba člena předsednictva, toto zvolí jednoho z členů mezinárodní rady ze stejné oblasti s platností do příští volební generální kapituly (srov. GK 81.3).

4.       V případě závažného zanedbání ze strany člena předsednictva, zahájí generální ministr s dotyčným bratrský rozhovor, a je-li to nutné, postará se se souhlasem předsednictva, vyjádřeným v tajném hlasování, o jeho sesazení (srov. GK 84.3).

5.       Jedná-li se o generálního ministra, projeví členové předsednictva své obavy v bratrském rozhovoru s ním. Jestliže toto nepřinese pozitivní výsledek, požádají členové předsednictva o zákrok konferenci generálních ministrů prvního řádu a TOR formou pastorační vizitace, a je-li to nutné, navrhnou sesazení generálního ministra (srov. GK 84.1 a 5).

 

Generální ministr a zástupce generálního ministra

 

Úkoly generálního ministra

 

Článek 17

1.       Generální ministr SFŘ je viditelným a účinným znamením jednoty a společenství Sekulárního františkánského řádu.

2.       Kromě toho, co je uvedeno v čl. 74.2 Generálních konstitucí, je úkolem generálního ministra:

a.       zastupovat SFŘ u Svatého stolce, kromě toho, co je uvedeno v čl. 87.2 Generálních konstitucí;

b.       dbát na to, aby byly vykonávány úkoly svěřené členům předsednictva;

c.       svěřovat sekretariátu pověření nezbytná pro uskutečňování rozhodnutí předsednictva a generální kapituly v mezích vlastní odpovědnosti sekretariátu;

d.       předkládat generální kapitule zprávu o situaci řádu na celosvětové úrovni, zprávu o činnosti mezinárodní rady SFŘ a předsednictva i o stavu financí.

 

Úkoly zástupce generálního ministra

 

Článek 18

Úkolem zástupce generálního ministra je:

a.       spolupracovat v bratrském duchu s generálním ministrem a podporovat ho při vykonávání jeho služby;

b.       vykonávat činnosti, kterými ho pověřila kapitula a/nebo předsednictvo;

c.       zastupovat generálního ministra v jeho kompetencích a odpovědnosti v případě ministrovy nepřítomnosti nebo jeho dočasné neschopnosti;

d.       převzít službu generálního ministra, když se tato uprázdní (GK 81.1).

 

Sekretář a sekretariát

 

Článek 19

1.       Mezinárodní rada má svůj vlastní sekretariát. Jeho strukturu a sídlo v Římě určuje předsednictvo s ohledem na praktické potřeby.

2.       Sekretariát je svěřen do péče generálního sekretáře. Sekretariát vykonává obvyklé administrativní činnosti pod vedením generálního ministra a/nebo určeného člena předsednictva a uchovává akta generálních kapitul, zápisy ze zasedání předsednictva a dokumenty i archiv Sekulárního františkánského řádu.

3.       Generální sekretář je profesní sekulární františkán, který není členem mezinárodní rady SFŘ. Jmenuje ho předsednictvo a odpovídá:

a.       za zajištění stálého spojení s generálním ministrem a členy předsednictva s využitím nejrychlejších způsobů komunikace (telefon, fax, elektronická pošta apod.);

b.       za vypracování zápisů ze zasedání předsednictva a jejich rozeslání příslušným adresátům;

c.       za udržování aktualizovaného archivu řádu;

d.       za sdělování nejvýznamnějších událostí národním bratrským společenstvím, církevním a/nebo státním institucím;

e.       za plnění ostatních úkolů, které mu byly svěřeny.

4.       Generální sekretář si může po konzultaci s generálním ministrem vybrat ze členů Sekulárního františkánského řádu dobrovolníky, kteří by mu pomáhali při plnění jeho úkolů. Je-li to nutné, může požádat předsednictvo o jednoho nebo více techniků.

5.       Generální sekretář je oprávněn proplácet výdaje ve výši fixní částky určené předsednictvem.

 

Pokladník a hospodářská komise

 

Článek 20

1.       Ke správě financí a majetku mezinárodního bratrského společenství jmenuje předsednictvo mezinárodní rady SFŘ pokladníka a ustaví hospodářskou komisi, jejímž členem je pokladník z práva samého.

2.       Pokladník je profesní sekulární františkán, který splňuje odborné předpoklady a který není členem mezinárodní rady SFŘ. Jmenuje ho předsednictvo a odpovídá:

a.       za správu generálního fondu mezinárodní rady SFŘ pod vedením předsednictva;

b.       za provádění bankovních operací na účtu a za podepisování šeků a bankovních příkazů po dohodě s generálním ministrem nebo s jiným k tomu určeným sekulárním členem předsednictva;

c.       ve spolupráci s generálním sekretářem za požádání o roční příspěvek od národních rad;

d.       za předložení zprávy o příjmech a výdajích za předcházející období vždy každý rok na prvním zasedání předsednictva;

e.       za přípravu zprávy o příjmech a výdajích za uplynulé tříletí pro generální kapitulu;

f.        za požádání předsednictva o přidělení jednoho či více odborníků pro práce spojené s vedením účetnictví, je-li to nutné.

3.       Předsednictvo podnikne vhodné kroky pro pojištění pokladníka proti rizikům spojeným se správou fondů mezinárodní rady SFŘ.

4.       Pokladník je oprávněn proplácet výdaje ve výši fixní částky určené předsednictvem.

 

Článek 21

Hospodářská komise je odpovědná:

a.       za přípravu tříletého rozpočtu, který musí být schválen generální kapitulou;

b.       za porovnání ročních výdajů s rozpočtem, za informování předsednictva o případných rozdílech a za návrh praktických řešení;

c.       za prostudování výsledků kontroly stavu financí a majetku mezinárodního bratrského společenství společně s účetním určeným generálním ministrem, který je předkládá, aby s těmito výsledky mohla být seznámena generální kapitula (srov. GK 74.2k).

 

Finanční příspěvky

 

Článek 22

1.       Národní rady a bratrská společenství SFŘ musí mít na paměti a musí plnit to, co je uvedeno v čl. 25 Řehole a v čl. 30 Generálních konstitucí, pro zajištění potřeb mezinárodního bratrského společenství.

2.       K pokrytí výdajů na činnost předsednictva a sekretariátu musí být pokladně mezinárodní rady SFŘ uhrazena minimální částka ročního příspěvku na člena během prvního pololetí občanského roku, aniž by se tím vylučovaly další příspěvky podle možností jednotlivých národních rad a v duchu přerozdělování dober.

3.       Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ podporuje a zřizuje fondy solidarity na pomoc národním bratrským společenstvím ve zvláštních a/nebo naléhavých potřebách.

 

Bratrská a pastorační vizitace

 

Článek 23

1.       Bratrské vizitace a pastorační vizitace se konají v duchu Řehole a podle pokynů Generálních konstitucí (čl. 87.2; 94; 95), těchto stanov a Stanov pro duchovní a pastorační asistenci SFŘ.

2.       Aby jak bratrská, tak i pastorační vizitace zdárně proběhly, vizitátoři je takto předem připraví:

a.       Převezmou ze sekretariátu kopie zpráv o předchozích vizitacích a všechny další důležité informace.

b.       Oznámí dotyčným radám předmět a program vizitace.

c.       Vyžádají si od rady národního bratrského společenství předběžnou zprávu o aktuální situaci jejich bratrského společenství.

d.       Budou vstřícní vůči návrhům dotyčného bratrského společenství.

3.       Vizitátor vypracuje zprávu o vizitaci i se svými doporučeními, a to zpravidla v průběhu dvou měsíců od jejího vykonání, a adresuje ji dotyčné radě a předsednictvu. Jestliže nejsou zprávy připraveny společně, musí si je bratrský a pastorační vizitátor navzájem předat a včas je uložit do archivu sekretariátu.

4.       Vizitátor nemůže učinit rozhodnutí ve věcech, které podle směrnic Generálních konstitucí a těchto stanov vyžadují kolektivní rozhodnutí předsednictva. V takovém případě informuje předsednictvo a, je-li to nutné, vizitace zůstává otevřená.

5.       Po uplynutí přiměřené doby požádá předsednictvo vizitovanou radu o zprávu o usneseních a rozhodnutích učiněných v důsledku vizitace.

 

Platnost a změny stanov

 

Článek 24

1.       Stanovy mezinárodního bratrského společenství nabývají platnosti od chvíle, kdy byly schváleny generální kapitulou (srov. GK 6.1).

2.       Stanovy mezinárodního bratrského společenství mohou být upraveny generální kapitulou na základě návrhu předsednictva nebo třetiny kapitulářů.[1]



[1]                        Kapitulář je účastník kapituly s hlasovacím právem.