Stanovy Národního bratrského společenství Sekulárního františkánského řádu v České republice

DEKRET

Předsednictvo Mezinárodní rady Sekulárního františkánského řádu prozkoumalo “Stanovy Národního bratrského společenství SFŘ v České republice” předložené ke schválení a shledalo, že jsou v souladu s legislativou Sekulárního františkánského řádu a odpovídají potřebám života sekulárních františkánů.

Proto tímto dekretem Předsednictvo schvaluje a potvrzuje Stanovy Národního bratrského společenství v České republice podle textu schváleného a předloženého jeho národní radou.

Konečný text datovaný 8. dubna 2006 bude uchováván v archívu Národního bratrského společenství SFŘ v České republice a v archívu Sekretariátu CIOFS (Mezinárodní rady Sekulárního františkánského řádu).

V Římě, 13. června 2006                               Encarnación del Pozo, generální ministryně SFŘ

Obsah

I.
Preambule

  1. Sekulární františkánský řád (SFŘ), latinský název ORDO FRANCISCANUS SAECULARIS (OFS), je v katolické církvi veřejným sdružením věřících členěným na bratrská společenství (fraternity) různých úrovní, každé se svou vlastní právní subjektivitou v církvi. Mezinárodní bratrské společenství je identické s celým SFŘ. Dále to jsou bratrská společenství místní, oblastní a národní. SFŘ se řídí obecnými předpisy kanonického práva i svým vlastním právem: Řeholí, Generálními konstitucemi, Rituálem a vlastními stanovami.
  2. Činnost SFŘ byla v ČSR obnovena a schválena Ministerstvem kultury ČSR pod č.j. 6764/90 ze dne 15. května 1990 a jako právnická osoba, která je součástí římskokatolické církve, byl SFŘ dne 30. října 1996 zařazen do části B Rejstříku právnických osob podle zák. č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Českým statistickým úřadem mu bylo přiděleno identifikační číslo 00676560.
  3. V České republice je SFŘ nástupcem Třetího řádu sv. Františka a je členěn na národní bratrské společenství, které je identické se SFŘ v České republice, a jednotlivá místní bratrská společenství SFŘ.
  4. Stanovy Národního bratrského společenství SFŘ v České republice (dále Národní stanovy) vycházejí ze specifických podmínek a potřeb uspořádání života v Národním bratrském společenství SFŘ v České republice (dále národní bratrské společenství – NBS) a z norem Generálních konstitucí SFŘ (dále Konstituce - GK), Řehole, církevního práva a práva ČR, přičemž nesmějí být v rozporu s těmito normami. Národní bratrské společenství se Národními stanovami řídí po jejich schválení Předsednictvem Mezinárodní rady SFŘ, kterému Národní stanovy předloží ke schválení národní rada po jejich přijetí národní kapitulou.

II.
Místní bratrské společenství SFŘ

II.1. Vznik a zánik místního bratrského společenství

  1. Místní bratrské společenství (dále MBS) kanonicky ustavuje kompetentní vyšší řeholní představený, po předchozí konzultaci s národní radou a ve spolupráci s ní, na písemnou žádost zainteresovaných bratří a sester zaslanou národní radě (dále NR). Pro kanonické ustavení MBS mimo domy nebo kostely františkánských řeholníků Prvního řádu je nezbytný písemný souhlas místního ordináře.
  2. Zaslanou žádost o ustavení MBS s osobními daty a podpisy nejméně pěti členů s trvalou profesí předá NR se svým stanoviskem kompetentnímu vyššímu řeholnímu představenému.
  3. Aby bylo ustavení MBS platné, musí mít MBS nejméně pět členů s trvalou profesí. Akta o přijetí a profesi těchto prvních bratří a sester a dekret o kanonickém ustavení musejí být uschovány v archivu MBS.
  4. MBS animuje a vede rada s ministrem, kteří jsou zvoleni profesními členy bratrského společenství. Pouze v mimořádných případech a v první fázi jejich ustavování mohou existovat MBS bez řádné rady. V těchto případech NR na sebe přebírá na dobu nezbytně nutnou animaci a vedení MBS k zajištění začátku jeho [činnosti], formace animátorů a provedení voleb.
  5. Pastorační péči o MBS zajišťuje františkánský řeholní řád, který jej kanonicky ustavil. Do pastorační péče jiného františkánského řeholního řádu může MBS přejít na návrh MBS nebo Konference národních duchovních asistentů schválený NR a kompetentními vyššími řeholními představenými zainteresovaných františkánských řeholních řádů.
  6. Klesne-li počet členů MBS s trvalou profesí pod pět, navrhne NR kompetentnímu vyššímu řeholnímu představenému, aby prohlásil, že MBS zaniklo. Podrobný postup, přijatý po dohodě s kompetentními vyššími řeholními představenými, upraví směrnice NR.

II.2. Život místního bratrského společenství

  1. Místní bratrské společenství je základní buňkou SFŘ, ve které bratři a sestry oživují své františkánské povolání a posilují svůj apoštolský život dle Řehole a Generálních konstitucí. Je výsadním místem pro rozvíjení řádového života a společenství mezi členy i cítění s církví. Za tím účelem se MBS schází na shromáždění nejméně jednou za měsíc.
  2. Každé tři roky na volební kapitule volí MBS ministra a radu MBS dle ustanovení GK a stanov. Doporučuje se, aby MBS jednou ročně slavilo výroční kapitulu, na které zhodnotí svou činnost za uplynulý rok a stanoví výhled činnosti na rok příští.
  3. V MBS mají aktivní volební právo, tedy mohou volit, a pasivní volební právo, tedy mohou být zvoleni, všichni členové s trvalou profesí. Členové s dočasnou profesí mají pouze aktivní volební právo. Volby jsou tajné.
  4. Pro volební kapitulu připraví rada, dle návrhů členů MBS a se souhlasem navrhovaných kandidátů, seznam kandidátů na jednotlivé služby v nové radě MBS. Termín volební kapituly nahlásí ministr MBS nejméně 90 dnů předem NR. Ministr MBS je povinen nejpozději 30 dnů před slavením volební kapituly informovat o době a místě jejího slavení všechny členy MBS s volebním právem.
  5. Volební kapitule MBS předsedá národní ministr nebo jeho delegát, který potvrzuje volby. Národní ministr nebo jeho delegát nemůže předsedat volbám v MBS, jehož je členem. O zvolení rozhoduje většina platných hlasů členů s [aktivním] volebním právem přítomných na volební kapitule dle čl. 78 GK, ve stanovených případech kvalifikovaná většina (dle čl. 79 GK). K platnosti volební kapituly je nutná účast alespoň 1/4 členů MBS s [aktivním] volebním právem.
  6. Rada předkládá volební kapitule zprávu o hospodaření a životě MBS za období své služby. Ke zprávě přednesou své stanovisko revizoři účtů, kteří prověřili stav financí a trvalého majetku MBS. Skupinu revizorů účtů (nejméně dva) určí shromáždění MBS nejpozději 30 dnů před konáním volební kapituly. Revizorem účtů nemůže být ministr, zástupce ministra a pokladník MBS.
  7. V radě MBS se obsazují tyto služby: ministr, zástupce ministra, sekretář, pokladník a formátor (magistr formace). Podle potřeb se může rada rozšířit o další služby. Duchovní asistent MBS je členem jeho rady, nehlasuje o ekonomických záležitostech MBS a nevolí při volební kapitule MBS. Rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, každý člen rady má jeden hlas. Rada je schopna rozhodování, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Rozhodování musí být přítomen ministr nebo jeho zástupce. Rada plní úkoly stanovené GK, stanovami a Řeholí.
  8. Jestliže se uprázdní služba ministra nebo jeho zástupce, postupuje se dle čl. 81 GK. Při uprázdnění služby člena rady volí nového člena rady ze členů MBS s trvalou profesí rada MBS. Volba je po souhlasu člena se zvolením platná do příští volební kapituly.

II.3. Přijetí do SFŘ

  1. Zájemce o přijetí do SFŘ prochází obdobím iniciace [období seznamování s řádem] jako uchazeč o členství (dále uchazeč), obdobím počáteční formace (noviciát) jako kandidát profese (novic) a řádovou profesí, kterou kandidát profese získává plné členství v SFŘ.
  2. Období iniciace slouží k vzájemnému poznání mezi MBS a uchazečem, k seznámení uchazeče s františkánskou spiritualitou, s životem a učením sv. Františka z Assisi i s Řeholí SFŘ a k ověření pravosti povolání k životu v bratrském společenství dle františkánské evangelní cesty.
  3. Formátor vyučuje a vede uchazeče v období iniciace k naplnění jejího cíle za pomoci ostatních členů MBS s trvalou profesí.
  4. Žádost o přijetí do SFŘ předkládá uchazeč ministrovi MBS písemně, po projití obdobím iniciace, které trvá jeden až dva roky.
  5. O žádosti uchazeče rozhoduje rada MBS společně. Nejpozději do 60 dnů od předložení žádosti sdělí uchazeči své rozhodnutí a informuje o tom MBS.
  6. Podmínky přijetí jsou: minimální věk 18 let, katolická víra, přijatá svátost křtu a biřmování, život ve spojení s církví, dobrá morálka, jasná znamení povolání, projití obdobím iniciace.
  7. V případě [kladného] rozhodnutí [rady] o přijetí uchazeče do řádu jako kandidáta profese se má konat obřad přijetí podle Rituálu. Přijetí se zaznamená v registru členů a kandidátů profese MBS. Zamítne-li rada žádost uchazeče o přijetí nebo uchazeč po projití obdobím iniciace nepožádá o přijetí do SFŘ, probere rada s uchazečem v bratrském dialogu důvody vzniklého stavu a po zvážení situace prodlouží období iniciace nebo rozhodne, že uchazeč přestává být uchazečem, doporučí mu jinou formu účasti na františkánské spiritualitě a informuje o tom MBS.
  8. Po přijetí prochází kandidát profese obdobím počáteční formace, jehož účelem je vyzrání povolání, získání zkušeností z evangelního života v bratrském společenství a lepší poznání řádu. K tomu slouží četba a meditace Písma svatého, poznávání osobnosti a spisů sv. Františka, františkánské spirituality, studium Řehole,Konstitucí a stanov. Nezbytným předpokladem k uvedení do společné modlitby a života bratrského společenství je účast kandidáta profese na setkáních MBS. Období počáteční formace trvá jeden až tři roky. O jeho délce rozhoduje rada MBS.
  9. Za počáteční formaci je zodpovědný sám kandidát [profese], celé bratrské společenství, rada s ministrem, formátor a duchovní asistent, přičemž pamatují na to, že základním činitelem formace je Duch Svatý, a vždy se snaží s ním spolupracovat. Proces formace musí pokračovat celý život.
  10. Po uplynutí období počáteční formace kandidát [profese] písemně požádá ministra MBS o složení profese. Rada MBS rozhodne po vyslechnutí formátora a duchovního asistenta tajným hlasováním o připuštění [kandidáta profese] k profesi. Nejpozději do 60 dnů od podání žádosti kandidáta [profese] mu rada oznámí své rozhodnutí a informuje o něm MBS. Minimální věk pro složení trvalé profese je 21 let.
  11. Nepožádá-li kandidát [profese] o složení profese po uplynutí období počáteční formace nebo rada nepřipustí kandidáta [profese] k profesi, probere rada s kandidátem profese v bratrském dialogu důvody vzniklého stavu a po zvážení situace prodlouží období počáteční formace nebo rozhodne, že kandidát [profese] nesplňuje podmínky pro pokračování v počáteční formaci, z této ho propustí a doporučí mu jinou formu účasti na františkánské spiritualitě. O svém rozhodnutí informuje MBS a NR se stručným zdůvodněním. Propuštěním z počáteční formace je kandidátu [profese] ukončeno členství [v řádu].
  12. Profese je slavnostním církevním úkonem, kterým kandidát [profese] obnovuje své křestní sliby a veřejně stvrzuje své rozhodnutí žít evangelium ve světě podle příkladu sv. Františka a podle Řehole SFŘ.
  13. Profesi přijímá jménem církve a SFŘ ministr MBS, v jeho nepřítomnosti zástupce ministra. Obřad [profese] se koná podle Rituálu. Trvalé profesi může předcházet dočasná profese, obnovovaná po roce. Celková doba dočasné profese nesmí překročit tři roky. Trvalá i dočasná profese se zaznamená v registru členů a kandidátů profese MBS.
  14. Vnějším znamením příslušnosti k řádu je znak Tau, členem viditelně nošený jako odznak nebo přívěsek.

II.4. Účast na životě místního bratrského společenství

  1. Každý bratr a sestra se aktivně účastní života MBS dle svých možností a schopností, postavení v řádu i ve světě, osobního stavu a potřeb i zájmů bratrského společenství a jeho členů.
  2. Bratrské společenství musí nabízet svým členům příležitost k setkání prostřednictvím společných schůzek pro růst a rozvoj jejich františkánského způsobu života dle Řehole, Konstitucí a stanov. Rada MBS se aktivně stará o duchovní růst jeho členů, informuje o konání exercicií a podporuje účast členů [MBS] na nich, eventuálně nabízí i jiné formy duchovní obnovy. Rada MBS také odpovídá za formaci členů MBS.
  3. Bratři a sestry odpovídají společně za život bratrského společenství, ke kterému patří, i za život SFŘ jako organické jednoty všech bratrských společenství po celém světě.
  4. MBS nechává za zemřelé bratry a sestry sloužit mši sv. alespoň jedenkrát ročně.
  5. V rodinném duchu ať každý bratr a sestra přispívá podle svých možností do pokladny MBS ke krytí finančních prostředků pro život MBS a pro jeho náboženskou, apoštolskou a charitativní činnost. Podobně ať se bratři a sestry postarají o financování a také o jiné způsoby podpory aktivit a činnosti bratrských společenství vyšší úrovně i jejich rad.

III.
Národní bratrské společenství SFŘ v České republice

III.1. Vznik národního bratrského společenství

  1. Národní bratrské společenství, které je organickou jednotou místních bratrských společenství SFŘ v ČR, bylo ve smyslu čl. 65 GK ustaveno Předsednictvem Mezinárodní rady SFŘ dekretem ze dne 24. června 1995. Je animováno a vedeno národní radou a národním ministrem dle Konstitucí, Řehole a Národních stanov. Sídlem NBS je Kapucínské náměstí 5, Brno. Sídlo sekretariátu NR určuje národní rada.
  2. Národního ministra a volené členy NR volí volební národní kapitula způsobem stanoveným GK a ti po svém zvolení plní úkoly stanovené Konstitucemi, Národními stanovami a národní kapitulou. Zákonným zástupcem NBS je národní ministr.

III.2. Národní kapitula

  1. Reprezentativním orgánem bratrských společenství, která existují v rámci NBS, s legislativní a volební pravomocí i s právem rozhodnout je národní kapitula, která v souladu s Řeholí a Konstitucemi může činit legislativní rozhodnutí platná pro její národní teritorium, tj. Českou republiku.
  2. Národní kapitulu svolává národní ministr jako volební národní kapitulu k provedení voleb národního ministra a členů NR, volených z řad sekulárních františkánů z českého NBS; nebo jako nevolební národní kapitulu k rozhodnutí o věcech závažných pro život NBS. Volební národní kapitulu svolává každé tři roky, nevolební národní kapitulu na doporučení NR nebo na žádost MBS, jejichž členové představují nejméně 1/3 sekulárních františkánů s trvalou profesí v NBS. Volební národní kapitule předkládá NR zprávu o hospodaření a životě NBS za období své služby. Zpráva obsahuje i výsledek prověření stavu financí a trvalého majetku NBS dle bodu 2.l) čl. 66 GK.
  3. Svolání národní kapituly spolu s jejím programem vyhlašuje národní ministr po projednání v NR písemně všem místním bratrským společenstvím nejméně 60 dnů před jejím konáním. Současně se místním bratrským společenstvím zašlou i příslušné podklady projednané NR.
  4. Místní bratrská společenství vysílají na národní kapitulu své delegáty, řádně zvolené na shromáždění MBS. Delegátem může být pouze člen MBS s trvalou profesí, který se svým zvolením souhlasí. Ministr  MBS má právo být delegátem na národní kapitulu, pokud nesouhlasí s delegací, přechází toto právo na jeho zástupce. Maximální počet delegátů z jednotlivých místních bratrských společenství včetně delegovaného ministra (zástupce ministra) je určen počtem jejich členů s trvalou a dočasnou profesí:
  5. MBS s 5 – 9 členy            =        1 delegát

              10 – 15 členy          =        2 delegáti

              16 – 25 členy          =        3 delegáti

              26 – 35 členy          =        4 delegáti

    MBS nad 35 členů            =        4 delegáti a na každých započatých 15 členů nad 35 jeden další delegát

    MBS může zvolit současně s delegáty za stejných podmínek jednoho náhradníka pro nahrazení kteréhokoli zvoleného delegáta, který se nemůže na národní kapitulu dostavit. Nastane-li taková situace, stává se náhradník delegátem namísto něho.

  6. Ministr MBS zašle NR nejpozději 20 dnů před konáním národní kapituly jmenný seznam delegátů národní kapituly a jméno náhradníka. Dále uvede počet členů MBS s trvalou a dočasnou profesí, a v případě volební kapituly přiloží návrh kandidátů na služby v NBS, pokud MBS kandidáty navrhuje. K návrhům kandidátů na služby v NBS přiloží jejich písemné prohlášení, že v případě zvolení službu přijmou.
  7. Národní kapitulu tvoří její účastníci s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva. Účastníky s hlasovacím právem pro volby a rozhodování jsou zaregistrovaní delegáti MBS a sekulární členové odstupující NR včetně národního ministra. Registrace končí zahájením národní kapituly. O pozdější registraci delegátů, kteří se dostavili na národní kapitulu po jejím zahájení, rozhoduje národní kapitula. Účastníky s hlasovacím právem jsou rovněž národní duchovní asistenti, nemají však hlasovací právo při volbách a při rozhodování o ekonomických záležitostech. Volby jsou tajné a pasivní volební právo mají všichni členové NBS s trvalou profesí. Národní ministr se souhlasem NR zve na národní kapitulu hosty jako další účastníky bez hlasovacího práva.
  8. Národní kapitula je usnášeníschopná a může konat platné volby, je-li jednání přítomna nadpoloviční většina těch, kdo mají [aktivní] volební právo. Počet těch, kdo mají [aktivní] volební právo, je roven celkovému počtu delegátů stanovených podle čl. III.2.4, kteří byli nahlášeni NR podle čl. III.2.5 těchto stanov, zvětšenému o celkový počet členů odstupující NR. Při volbách a rozhodování o ekonomických záležitostech se do tohoto počtu nezapočítávají národní duchovní asistenti. Volba nebo rozhodnutí jsou platné, získají-li při dodržení stanovených podmínek potřebnou většinu hlasů přítomných účastníků s hlasovacím právem na usnášeníschopné kapitule. K přijetí rozhodnutí stačí nadpoloviční většina. Každý účastník s hlasovacím právem má jen jeden hlas. Národní kapitula schvaluje program jednání a rozhoduje o přednesených návrzích účastníků. Předsedá jí národní ministr nebo jím pověřený člen NR, pokud se jedná o volební národní kapitulu, platí čl. 76 GK. Rozhodnutí národní kapituly je závazné pro celé NBS.
  9. Kandidáty na služby v NBS - národního ministra a volené členy NR - mohou navrhovat MBS, NR a členové NBS s profesí přítomní na kapitule pouze s písemným souhlasem navrhovaného kandidáta. Návrhy kandidátů na jednotlivé služby předkládají oprávnění účastníci nejpozději do zahájení jednotlivých voleb. Volby se zahajují modlitbou dle Rituálu.
  10. Kandidáti na služby i ti, kdo je navrhují, si musí být vědomi, že služba je zodpovědným úkolem, který vyžaduje schopnost rozhodovat se ze znalostí věci a ochotu věnovat službě potřebný čas a úsilí. Proto se ke kandidatuře velmi doporučuje i souhlas manželského partnera kandidáta, pokud kandidát žije v manželství.
  11. Volby kandidátů do služeb probíhají dle pravidel stanovených Konstitucemi, Národními stanovami a volebním řádem, schváleným stávající národní kapitulou, který tato pravidla pouze doplňuje o technické podrobnosti způsobu voleb.

III.3. Národní rada a národní ministr

  1. Národní rada a národní ministr ve vzájemné součinnosti a spoluodpovědnosti za animaci a vedení NBS koordinují a usměrňují život NBS k plnění Řehole SFŘ a GK. V Mezinárodní radě SFŘ zastupuje NBS člen NR zvolený za tím účelem volební národní kapitulou.
  2. Národní rada má celkem 11 členů. Jsou to národní ministr a 7 dalších sekulárních františkánů zvolených do služeb: zástupce národního ministra, sekretáře, formátora, hospodáře (ekonoma), člena mezinárodní rady a dalších členů plnících dlouhodobější úkoly dle potřeby NR a NBS. Dále to jsou tři národní duchovní asistenti z Prvního řádu (Řád menších bratří konventuálů – OFMConv., Řád menších bratří františkánů – OFM a Řád menších bratří kapucínů – OFMCap.), kteří jsou ustanoveni do služby v NR příslušnými provinciály a tvoří Konferenci národních duchovních asistentů. Svou službu vykonávají kolegiálně podle Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v SFŘ a Doplňku pro ČR Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v SFŘ.
  3. Národní rada rozhoduje hlasováním, kdy každý člen má jeden hlas. Při jednání o finančních záležitostech národní duchovní asistenti nehlasují. Pro přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů přítomných hlasujících členů NR, nejméně ale čtyři hlasy. Hlasování je platné, proběhlo-li za přítomnosti národního ministra nebo jeho zástupce.
  4. Zasedání NR svolává národní ministr nejméně čtyřikrát v kalendářním roce, předsedá mu a určuje jeho program. Na zasedání jednotliví členové NR informují radu o své činnosti, mají právo klást otázky a vyjadřovat se k plnění úkolů NR i jejích členů, podávat návrhy na řešení problémů či vzniklé situace v životě NBS. V případě nepřítomnosti národního ministra plní jeho práva a povinnosti zástupce národního ministra.
  5. Různé oblasti života a správy NBS může NR podrobněji upravit závaznými směrnicemi v souladu s Řeholí, Konstitucemi a Národními stanovami. Národní ministr dbá na to, aby tyto směrnice a rozhodnutí rady byly uvedeny do praxe.
  6. Dojde-li ke změně Řehole, GK, Stanov Mezinárodního bratrského společenství, kanonického práva či právních předpisů ČR, v důsledku které se některý bod Národních stanov dostane do rozporu s výše uvedenými normami, má NR právo odstranit tento rozpor úpravou příslušného bodu Národních stanov. K úpravě je potřebný souhlas 2/3 členů NR. Úprava platí do nejbližší národní kapituly,  která je oprávněna o ní rozhodnout. Její rozhodnutí je následně zasláno ke schválení Mezinárodní radě SFŘ.
  7. Jestliže se uvolní služba národního ministra nebo jeho zástupce, postupuje se dle čl. 81 Konstitucí. V případě uvolnění jiné služby volených členů NR volí národní rada nového člena rady do uvolněné služby na dobu do příští volební kapituly z nejméně dvou kandidátů navržených národním ministrem po projednání v radě jejich místních bratrských společenství. Kandidáti musí splňovat podmínky kandidatury stanovené Národními stanovami.

III.4. Vizitace

  1. Pro oživení evangelního františkánského ducha, zabezpečení věrnosti charismatu a Řeholi, poskytnutí pomoci životu bratrského společenství, posílení jednoty řádu a jeho účinnějšího zapojení do františkánské rodiny a do církve se provádějí v místních bratrských společenstvích nejméně jednou za tři roky bratrská a pastorační vizitace dle čl. 92 až 95 GK, které se mohou konat společně.
  2. O vizitace žádají NR ministři místních bratrských společenství se souhlasem rady MBS nejméně 90 dnů předem. Sekretariát NR do 30 dnů od obdržení žádosti informuje ministra MBS o určeném vizitátorovi.
  3. Přesný termín vizitace sdělí radě MBS vizitátor po vzájemné konzultaci nejpozději 30 dnů předem. Rada MBS připraví zprávu o životě MBS za dobu od předchozí vizitace do současné vizitace se jmenovitým složením rady. Zprávu předá vizitátorovi nejpozději před započetím vizitace.
  4. Do 30 dnů od provedení vizitace podá vizitátor NR písemnou zprávu o jejím výsledku a ta ji do 60 dnů od uskutečnění vizitace zašle radě MBS, pokud tak neučinil vizitátor.
  5. Ve vážných a naléhavých případech nebo v případě, že ministr či rada MBS nepožádají o vizitaci do tří let od poslední vizitace, bratrská i pastorační vizitace může být uskutečněna z podnětu NR či Konference národních duchovních asistentů.

IV.
Správa bratrských společenství

  1. Každé bratrské společenství je spravováno (řídí se, hospodaří a vede evidence) dle Řehole, GK a stanov v souladu s kanonickým právem a právním řádem České republiky. Podrobnější pravidla pro hospodaření a vedení evidencí v místních bratrských společenstvích stanoví směrnice NR.
  2. Národní bratrské společenství vlastní majetek tvořený majetkem ve správě NR a majetkem ve správě MBS. NR a každé MBS eviduje majetek, který má ve své správě, a k tomuto majetku má právo hospodaření. Ve sporných případech rozhoduje o správě i evidenci majetku a právu hospodaření s ním NR, přičemž dbá oprávněných zájmů MBS. Národní bratrské společenství neručí za závazky místních bratrských společenství a místní bratrská společenství neručí za závazky národního bratrského společenství.
  3. NR hospodaří dle ročního plánu hospodaření, jehož návrh projedná a schválí do začátku roku, pro který je určen. V průběhu roku může NR rozhodnout o úpravě plánu dle vývoje a potřeb hospodaření. O výsledku hospodaření za uplynulý rok a ročním plánu hospodaření informuje NR jednou ročně MBS.
  4. MBS s vlastními stanovami se může stát osobou s právní subjektivitou i mimo církev na základě své odůvodněné písemné žádosti podané NR, která s ní vysloví souhlas nebo ji zamítne. Po souhlasu NR podá národní ministr v souladu s čl. 54 GK návrh na registraci MBS jako útvaru NBS s právní subjektivitou dle práva ČR se stanoveným rozsahem práv a určením osoby oprávněné jménem MBS jednat.

V.
Otevřenost františkánského charismatu

V.1. Františkánská mládež

  1. SFŘ vítá veškeré iniciativy mladých, kteří se cítí být voláni Duchem Svatým k tomu, aby zakusili křesťanský život v bratrském společenství mladých ve světle poselství sv. Františka z Assisi.
  2. Bratrská společenství SFŘ vhodnými způsoby podporují a rozvíjejí zájem mládeže o františkánskou spiritualitu.

V.2.Přidružení k SFŘ

  1. Mnohým, kteří se cítí být povoláni spojit svůj život se životem sv. Františka, brání rozličné překážky přijmout plné členství v SFŘ. Takovým dávají GK v článku 53.5 a 103 možnost podílet se na životě a činnosti SFŘ.
  2. Způsob účasti na životě a činnosti místních bratrských společenství SFŘ stanoví v souladu se směrnicemi Předsednictva Mezinárodní rady SFŘ směrnice NR.

V.3. Přátelé sv. Františka

  1. V duchu křesťanského ekumenismu a v duchu dialogu s osobami náležejícími k jiným náboženstvím může MBS založit a vést vlastní Klub přátel sv. Františka (KPSF).
  2. NR směrnicí upraví podmínky pro založení a vedení KPSF.

VI.
Závěrečná ustanovení

Dnem, kterým nabudou účinnost tyto Stanovy Národního bratrského společenství Sekulárního františkánského řádu v České republice, končí platnost Stanov Sekulárního františkánského řádu v České republice schválených národní kapitulou dne 30. listopadu 1996 a Mezinárodní radou SFŘ dne 12. ledna 1998.

Přijato národní kapitulou dne 8. května 2002

Upraveno a schváleno Národní radou SFŘ v ČR na základě připomínek právní komise Předsednictva Mezinárodní rady SFŘ dne 8. dubna 2006.

Schváleno Předsednictvem Mezinárodní rady SFŘ dne 13. června 2006.

Tyto Národní stanovy nabývají účinnosti dnem schválení Předsednictvem Mezinárodní rady SFŘ.