9. 4. 2014

Dopis generální ministryně k postní době

Postní doba 2014

Drazí bratři a sestry,

jsme v polovině cesty postní dobou, která nás dovede k nezměrné radosti Velikonoc našeho Pána Ježíše Krista.

V těchto třech nedělích jsme naslouchali čtením z Evangelií a rozjímali nad tím, o čem se v nich mluví:

  • Pokušení
  • Proměnění Páně
  • Samařská žena

Jedná se o tři evangelijní úryvky, které nás povzbuzují k obrácení:

  • Vzdor mnohým pokušením, která se před námi objevují každý den a kterým nedokážeme odolat.
  • Proměněním se v nové osoby, pozvané Ježíšem k sestupu z hory Tábor, aby se mohly zapojit do každodenního života a svýma rukama a svědectvím křesťanského života opravit jeho Dům a svět, ve kterém bydlíme. Zaměřme se odvážně a konkrétně na to, co je "rozbité" v našem nejbližším okolí.
  • Prosbou k Ježíši, jako to učinila samařská žena v místě zvaném Sychar, když prosila o živou vodu, kterou Pán nabízí. Ten, který je pramenem vody tryskajícím do života věčného.”

V postní době se máme přičinit o to, abychom znovu chytili rytmus a styl pravých křesťanů a pravých františkánů, kteří se snaží žít jako opravdové děti Boží.

Pro letošní postní dobu si papež František vybral téma:  “… Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.” (2 Kor 8, 9). A papež ve svém poselství pokračuje: “Apoštol se obrací na korintské křesťany, aby je povzbudil ke štědrosti, aby pomohli věřícím z Jeruzaléma, kteří trpěli nouzí. Co tato slova sv. Pavla dnes říkají nám, dnešním křesťanům? Co nám říká dnes pozvání k chudobě v evangelijním smyslu?

Bratři a sestry, co nám, sekulárním františkánům, mladým i dospělým, říká pozvání k chudobě v evangelijním smyslu?

Žijeme v době plné bídy, násilí a válek. Jak se můžeme proměnit, abychom měli "milosrdné srdce"?

Chci vás velmi povzbudit, abyste se zamýšleli a modlili, jak být blíž těm bratřím a sestrám ze SFŘ

  • kteří si mohou dovolit najíst se jen jednou za dva dny a nemají vůbec nic kromě radosti, která vychází z jejich víry a naděje,
  • kteří kvůli materiálnímu nedostatku nemohou posílat své děti do školy
  • kteří nemají kde bydlet, tak jako na Haiti nebo na Filipínách, kde stovky tisíc osob ještě dnes, už delší dobu po zemětřeseních a tropických bouřích, nemají střechu nad hlavou
  • kteří trpí v zemích, kde se válčí, jako na Ukrajině, ve Venezuele, Burundi, Demokratické republice Kongo a v mnoha jiných zemích.
  • kteří byli zabiti, jako 25 bratří z jednoho společenství ve Středoafrické republice

Myslíte, že si mohou pomoci sami?

Mí nejdražší bratři, to, co nám dává opravdovou svobodu, štěstí a spásu, je láska plná soucitu a něhy, která touží štědře sdílet svůj nedostatek – tedy nejen to, čeho mám nadbytek, ale i to, co sám nutně potřebuji – aby se zmírnila nespravedlnost a bída mnoha Božích dětí.

Čekáme s důvěrou, že nabídnete plody svého odříkání a obětí Národním radám, aby je předaly Mezinárodní radě způsobem, který přinese užitek bratřím a sestrám ze SFŘ a GIFRA, kteří trpí nouzí.

Myslím, že v tomto duchu obrácení a pokání, proměnění jak osobního tak našich bratrských společenství, se můžeme přiblížit Velikonocím s klidem a radostí a svědčit těm, kteří nás obklopují, o radosti z toho, že jsme našli pramen vody živé, která nás zbaví žízně navěky.

Jménem všech bratří a sester z Předsednictva Mezinárodní rady vás zdravím s velkou důvěrou a bratrskou láskou a přeji vám šťastné oslavy Vzkříšení o Velikonocích.

Vaše sestra a ministryně
Encarnación del Pozo